Talent Jihočeského kraje očima Luky Koláře

Přinášíme očitou reportáž našeho studenta Luka Koláře z letošního slavnostního předávání cen Talentu Jihočeského kraje za rok 2022, který se tam vydal společně se spolužáky Julií Bubleovou a Honzou Žaludem. Všichni naší školu velmi dobře zareprezentovali – pojďte si přečíst, jak byli dobří!

Ve středu, 22. února 2023, jsme se vydali společně s mojí spolužačkou Julií Bubleovou a Janem Žaludem na předávání cen Talentu Jihočeského kraje 2022 do Českých Budějovic. Když jsem se od pořadatelů dozvěděl, že mám vystoupit, bez váhání jsem se s radostí zeptal, s čím přesně – zdali s recitací, stand-up comedy, nebo zda mám zarapovat? Pořadatelé ale řekli, že bude stačit, když vystoupím na podium a převezmu ocenění. Trochu jsem si oddychl, přeci jen to bylo poměrně narychlo a já zrovna neměl nic připraveného. Předávání bylo od čtyř odpoledne, ale nechtěli jsme nic podcenit, tak jsme z Tábora vyrazili o něco dříve. Přijeli jsme na místo a zasedli do první řady, ze kterých jsme měli výhled na pódium jako na dlani. Do sedadel jsme usedli přesně v 16:00 a netrpělivě jsme čekali, že se každou chvíli někdo objeví – 16:03 a pořád nic – 16:05 a ono pořád nic! Říkáme si „No jo, ti umělci!“. V 16:10 se konečně objevil moderátor s tím, že tuto akci původně vlastně moderovat vůbec neměl (a nakonec ale svůj výstup zvládl perfektně).

Ceny se udělovaly v jednotlivých kategoriích a předávala je českobudějovická paní primátorka doc. Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová. Já jsem patřil do kategorie humanitní, stejně jako Honza, který byl oceněný za skvělé výsledky v dějepisné olympiádě. Julie převzala první cenu v kategorii umělecké – taneční za první místa v tanečních soutěžích v baletu a výrazovém tanci. Mezi vyhlašováním jednotlivých kategorií vždy byly zařazeny hudební vložky žáků českobudějovické „ZUŠky“. Mě nejvíce zaujal mladý houslista, který hrál jako sám pán Bůh a já se v duchu ptal, kolik asi hodin denně musí strávit cvičením. To já si radši zůstanu u svých improvizací, to mi určitě zabere méně času. Oceněných dětí zde bylo něco přes 80 a já si chvílemi říkal, co tu vlastně dělám já? Cenu například přebírala holčina, která byla první ze sedmi tisíc soutěžících v matematické olympiádě, a vůbec byste to do ní neřekli! Ocenění vynikali opravdu ve všech oborech a já jsem moc rád, že jsem měl tu čest se tohoto slavnostního předávání také zúčastnit. Akce se konala až do pozdních hodin, ale vůbec mi to nevadilo, protože to byl moc příjemně strávený večer.

Text: Luka Kolář

Foto: Sabina Drtinová, Bc. Luděk Doležal, Deník/Jaroslav Sýbek