Historie školy očima zakladatelky a jednatelky Mgr. Věry Komzákové:

„Zalétnu-li v myšlenkách k počátku založení školy, nemohu si nevzpomenout, že ačkoli jsme se vším začínali, vedla nás idea nadšení a důvěry v to, co děláme, a neváhali jsme zdolávat překážky jednu za druhou. Hlavní starost ležela na mně, ale pracovní tým, skládající se z rodiny – manžela, mých dcer a i pozdějšího zástupce školy Mgr. Stanislava Lichtenberka – se podílel na veškerém zařizování a přípravě, které souviselo se vznikem nové školy.

Za prvé – vypracovat žádost o zařazení soukromého gymnázia do rejstříku škol (r. 1992).

Za druhé – získat informace a poučení – návštěvy již začínajících soukromých škol – např. Česko-anglické gymnázium vedené RNDr. Janem Zahradníkem. (naše spolupráce trvá dodnes)

Za třetí – sehnat prostory pro nově vznikající školu – nic lehkého. Nakonec se podařilo a uspěli jsme. 1. září 1993 jsme otevřeli jednu třídu primy a jednu třídu čtyřletého studia na Domově mládeže v Komenského ulici, (tehdejší ředitel Mgr. Dubský nám vyšel vstříc a sepsal s námi smlouvu o pronájmu místností).

Za čtvrté – obsadit tým vyučujících a spolupracovníků – v r. 1993 tvořili tým z větší části externí učitelé.

Za páté a několikáté – učebnice, osnovy, pomůcky, zařízení, prostory pro tělesnou výchovu, hudební a výtvarnou, atd. Ale to už byla do jisté míry pracovní náplň každého dne..

Skoro každý z nás měl pracovní závazky ještě v té škole, či zaměstnání, ze které přecházel k nám – tedy sladit rozvrhy hodin – já sama jsem např. ještě vyučovala sekundu státního gymnázia, kde jsem vykonávala funkci třídní učitelky a vyučovala český jazyk. Takže začátky byly ryze pracovní, s mnoha povinnostmi navíc, ale rozhodně jsme netrpěli špatnou náladou, naopak si pamatuji, jak jsme často odcházeli ze školy všichni společně a provázela nás radost a pohoda. Něco nového vzniklo, budovalo se, pěstoval se i nový vztah se studenty, kteří se toho všeho účastnili a jejichž rodiče se školou velmi úzce spolupracovali.

Pak se ovšem vynořily obtíže. Hledali jsme nové prostory pro zvětšující se počet studentů a narazili jsme. Najednou nic nešlo. Pozvali jsme do Tábora a do školy tehdejšího místopředsedu Poslanecké sněmovny Ing. Jana Kasala, aby nám přispěl radou i pomocí. Následovala dlouhá řada jednání a vyjednávání s MěÚ Tábor a dalšími úřady a institucemi. Nakonec se podařilo vedení Táborského soukromého gymnázia získat slib Ministerstva zemědělství, že jeho budova, která do této doby sloužila Finančnímu úřadu Tábor, bude na podzim 1996 volná, neboť Finanční úřad se bude stěhovat do nového působiště – na Budějovické ulici, a tak jsme si mohli konečně trochu vydechnout. Tak jsme přesídlili do nynější budovy, následovala přestavba na třídy, kabinety a mohlo se začít učit. Škola se rozrostla a odborně se zaměřila na výuku cizích jazyků. Původně u nás působili rakouští lektoři ze spřáteleného Welsu i Rohrbachu – Walter, Gerhard, Gert a Liana, ale později němčina ustoupila požadované angličtině, a my jsme požádali MŠMT o nový obor – 6-ti leté studium živých jazyků, zaměřené na anglický jazyk.

Získali jsme novou smlouvu na nájem budovy v Zavadilské ulici a museli jsme načasovat její přestavbu a úpravu pro školu na prázdniny 1996. Ale harmonogram trochu pokulhával, neboť Finanční úřad se mohl přestěhovat až v polovině měsíce srpna, a tedy nám zbývalo na přestavbu necelých 14 dní. To bylo málo, vyjednali jsme si ale nájem na září ve školských prostorách (4. ZŠ na Maredově vrchu) a také již v existující škole Orbis Pictus. A vzhůru na úpravy nové budovy. Byla velmi vhodná pro školu, měla dostatečné hygienické zázemí, také existující kuchyni a jídelnu. Kanceláře byly přebudovány na kmenové třídy a menší třídy na specializované vyučování. Vše se zdařilo i s vybudováním klimatizačního zařízení do každé učebny. To nás ale zdrželo v celkovém postupu oprav, takže škola mohla být slavnostně otevřena a zkolaudována k 15. říjnu 1996. Otevření se zúčastnili představitelé města, táborské veřejnosti i stavební firmy (Vodní stavby Tábor), dokonce i sám místopředseda Poslanecké sněmovny – Ing. Jan Kasal a zástupkyně Kanceláře prezidenta republiky JUDr. Jana Vojtíšková. V nových prostorách jsme učili s chutí, ale neusnuli jsme na vavřínech. Uvědomovali jsme si, že vybudovat a zodpovědně spravovat soukromou školu, zvláště gymnázium, není úkol, který by mohl být někdy splněn, nebo zakončen.

Soukromá škola je založena proto, aby zvlášť dbala o každého jediného studenta či studentku, aby držela krok se současným vývojem vědy, společnosti i školství, a aby znala své studentky či studenty a dovedla je pochopit, nebo v pravou chvíli i pomoci. Tak jsme neváhali a kromě vyučování jsme všichni absolvovali různé kurzy a školení. Já a současná paní ředitelka Mgr. Markéta Švadlenová jsme nejen absolvovaly mezinárodní kurz v Brně: Dobrá škola, ale staly jsme se členy Sdružení soukromých škol a také Asociace ředitelů gymnázií. Samozřejmě, že jsme si na přestavbu školy museli vypůjčit, takže jsme také spláceli nemalé sumy. Tak utíkaly roky, škola se rozrůstala, až v r. 1999 přišel další nápor – Ministersvo zemědělství budovu úplně opustilo, a protože škola zde byla v nájmu, musela přejít pod jiného vlastníka. Složitým jednáním, ve kterém mě podpořil můj manžel (návštěvy Ministerstva zemědělství či školství) jsme dokázali, že budova byla převedena na MŠMT.

Ale mělo to háček. Blížil se rok 2000 – vznik jednotlivých krajů. Tak se zjistilo, že údajně škola, protože je soukromá, může přejít na kraje (školství) jen přidružená k někomu, kdo má už školu a budovy ve vlastnictví kraje. Nám byla jako patron určena Škola služeb, řemesel a obchodu – ředitel Mgr. Jaroslav Petrů. Ten zpočátku chápal svoji funkci jako opravdové vlastnictví a my jsme si uvědomili, že musíme usilovat o koupi budovy pro školu. Následovaly 4 roky, kdy jsme se snažili s krajskými představiteli dohodnout nejen o koupi budovy, ale i o její ceně. V celém vyjednávání nás výrazně podpořil i tehdejší starosta Města Tábora Ing. František Dědič. Nakonec se vše podařilo a kladným rozhodnutím krajského zastupitelstva jsme v roce 2004 budovu získali, ale čekaly nás další splátky. Příští rok budova bude zaplacena a my jsme vděčni představitelům Jihočeského kraje, zejména bývalému hejtmanovi RNDr. Janu Zahradníkovi, že nám to umožnili. Ve škole vznikla také nadace – Nadační fond pro výchovu a vzdělávání. V uplynulých letech ale byla rozšířena její činnost – Ing. Jan Komzák (člen nadačního fondu) vytvořil podmínky pro vydavatelství a nakladatelství brožur a průvodců krajinou. Sám je autorem mapování a popisu zajímavých míst v okolí Tábora, zejména Horek (těžba stříbra) a Větrov.

Od roku 2007/2008 působí ve funkci ředitelky Mgr. Markéta Švadlenová a mně zůstává funkce zřizovatelky školy a jednatelky společnosti s. r. o. Společně s novou pí. ředitelkou nastupuje do funkce i nový zástupce ředitelky školy Mgr. Pavel Samec, který již dlouhou dobu působil na škole jako vyučující Z a Tv. Náš tým vypracoval společně ŠVP, zaměřený více na AJ, vznikl také nový šestiletý obor: Živé jazyky – se zaměřením na AJ, takže je výuka anglického jazyka intenzivní, je jí věnováno více vyučovacích hodin a od kvinty (1. ročník) je výuka AJ též uskutečněna ve 2 vyučovacích předmětech (Dějepis + Základy společenských věd). Na škole ovšem zůstává výuka od primy (osmileté studium) a všeobecný obor zaměřený na rozšířenou výuku přírodovědných předmětů. Ve všech těchto profilových předmětech spolupracujeme s jinými školami (Rakouský jazykový diplom + němčina s Gymnáziem Rohrbach a City Guilds + angličtina s Česko-anglickým gymnáziem v Č. Budějovicích).

V přírodovědných a technických předmětech – StreTech, SOČ a další – naši studenti pod vedením Ing. Jana Komzáka reprezentují velmi úspěšně studentskými věděckými pracemi. Na kontě školy je nespočet různých projektů – každoročně jsou to projekty zaměřené na česko-rakouskou spolupráci – (Česko-rakouská územní spolupráce) a další jazykové projekty, které vede Mgr. Markéta Švadlenová, ředitelka školy, která sama ještě působí v rámci naší dlouholeté partnerské spolupráce v Gymnáziu Rohrbach (Rakousko) jako vyučující českého jazyka. Máme radost, že se nám daří pracovat také na společném česko-rakouském projektu s Městem Tábor a jeho dalšími institucemi, např. Knihovnou Tábor. Je to jen nepatrný zlomek naší činnosti.

Náš systém výuky byl 1. září 2014 obohacen o první stupeň základní školy, a tak se můžeme těšit, že škola může vychovávat a učit děti již od 1.třídy. A protože máme od počátku ideu pomoci studentstvu co nejvíce k rozvíjení vědomostí, dbát přitom na individuální rozdíly mezi žáky, rozvíjet interakci mezi školou a životem, je místo TSG a ZŠ mezi táborskými školami určitě oprávněné a tvrdě vydobyté. Nejlepším výsledkem odvedené práce jsou naši absolventi a absolventky ( je jich již více než 1000), mezi kterými se už najdou vynikající jedinci a doufejme, že se s nimi budeme moci osobně setkat na slavnostním odpoledni k 25. výročí školy. Co se týče organizování výuky a zavádění nových vyučovacích oborů do života školy, vždy nás to stálo mnoho úsilí a museli jsme se potýkat rozhodně více s překážkami, než běžná státní škola. Ať už to znamenalo zavedení 6-tiletého studia na gymnáziu se zaměřením na živé jazyky, nebo (a to bylo zvlášť nezvyklé a novátorské) otevření 1.třídy ZŠ v roce 2015. Již 2 roky předtím jsme museli absolvovat složitá jednání, zvlášť s Krajským úřadem Jihočeského kraje, který měl ve svém Plánu rozvoje ustanovení, že nebude podporovat rozšíření soukromých škol. Díky tomu, že jsme se mohli obrátit i na nejvyšší místa prostřednictvím našich rodičů, díky naší dobré práci po celá léta ve škole a díky entuziasmu a pevné vůli vedení školy se na konec vše podařilo. Nyní máme již čtyři třídy ZŠ (od 1. – 4.) a jsme nadšeni, jak skvěle doplňují rozsah výuky ve škole a jak svou dětskou zvídavostí a roztomilostí osvěžují klima školy.

Zde se musím zmínit též o spolupráci s našimi přáteli – rodiči. Snažíme se při každém výchovném opatření vždy vše probrat s rodiči našich žáků a žákyň, můžeme počítat i s jejich ochotou spolupracovat na organizaci výletů a exkurzí, případně podílet se na projektech MŠMT Comenius a Erasmus. Organizujeme pro ně každým rokem před vánocemi školní akademii, na kterou si každá třída připravuje svůj program. Atmosféra celé akce je nabitá úsměvy a humorem i vánoční náladou. Další akce pak následuje na jaře – večírek školy pro rodiče. Zde jsou na pořadu vystoupení dětí, která nás zaujala na akademii, dále zpravodajství jednotlivých účastníků studentů z akce Erasmus i představení školního divadelního kroužku. Vyučující tak mají možnost setkání s rodiči v neformální atmosféře, což přispívá též ke zdaru spolupráce rodiny a školy. Ale předchozí školní rok se tato akce nekonala, protože se od jarních měsíců uskutečnila přístavba školy o 3 odborné učebny a doplňující pracovny, a tak doufáme, že se budeme moci setkat jak s našimi rodiči, tak i s absolventy školy v tomto školním roce při slavnostních příležitostech – 25. výročí založení školy, a také otevření nového pavilonu školy. Jsme šťastni, že můžeme něco nového přinést do táborského školství a pro jeho mladou generaci.“