Zkoumali jsme buňky v laboratoři

Před nedávnem jsme mohli vidět, jak pracují žáci 2. ročníku a sexty ve školní laboratoři, tentokrát se hlásíme se článkem, kde hlavní roli hrají kvinta a zkoumání buňky.

Učenec v laboratoři není jen odborník, je to dítě, které hledí na vědu jako na pohádku. Vidí ve vědě krásu.“ – Marie Curie-Sklodowská…. A tuto zkušenost v laboratoři jsme si sami na vlastní kůži mohli vyzkoušet o pátečních hodinách biologie, pod vedením paní učitelky Drbalové Vondráškové. Ceníme si na hodinách ,,bižule” toho, že se paní učitelka nebojí vystřídat metody učení. Tedy abych byla srozumitelnější – paní učitelka chápe, že někteří poberou z hodiny více, když něco vidí, slyší, či když si to hned zapíší, a proto se to snaží nakombinovat, což nám neuvěřitelně pomáhá a mění pohled na danou situaci. Dokážeme se dívat na jednu věc z více stran pohledu a to je přínosné. Nyní v hodinách biologie probíráme cytologii (buňku) a toto téma jsme šli zkoumat do školní laboratoře.

   Nejdříve je potřeba připravit pomůcky, které jsme k naší práci potřebovali – mikroskop, podložní a krycí sklíčka, skalpel či Petriho misku a klíčové aparáty, které jsme hodlali prozkoumat. Připravili jsme si cibuli a list muškátu, a oba tyto aparáty pozorovali díky mikroskopu. Cibuli jsme si rozkrojili a sejmuli jsme tenkou vrstvu buněk ze zdužnatělé, vnitřní části cibule, kterou jsme poté položili do kapky vody na podložním sklíčku. A výzkum byl na světě! Něco podobného jsme vytvářeli s listem muškátu, který nás tak též nechal nahlédnout do svého nitra. Pozorovali jsme tedy parenchymatické buňky cibule a dále pokožkové buňky pelargonie (muškátu), kde jsme viděli trichomy (chlupy) a průduchy. Pozorování bylo pro nás velmi přínosné a jsme rádi, že si naše třída mohla po dlouhé době něco takového vyzkoušet!

Text: Eliška Schlehoferová, kvinta

Foto: Mgr. Jaroslava Drbalová Vondrášková