Jednou prostě nadejde den, kdy maturanti musí předat žezlo nejstarších, nejlepších a nejmoudřejších těm, které to všechno teprve ještě čeká. Každý budoucí „mazák“ si ale svoje mazáctví musí náležitě zasloužit. A my, studenti oktávy a 4. ročníku, jsme se na poslední zvonění a celé pasování řádně připravili a nutno říct, že každý z žáků třetích ročníků, KDO PŘIŠEL(!) a kdo prošel naší zkouškou mazáka, si tenhle titul rozhodně zaslouží.
Už od rána jsme stáli připraveni ve všelijakých kostýmech a s barvami na obličej, voňavkami a kasičkami na pár drobných na pomaturitní večírek před školou a nikoho, jehož peníze nezacinkaly v kasičkách a jehož tváře nezůstaly nepomalované, jsme nevpustili do školy. Asi nemusíme zmiňovat, že jsme si smlsli obzvlášť na těch, které za pár hodin čekala ta velká zkouška.
V den pasování studentů nižšího ročníku se snad v každém objeví trocha škodolibosti a my jsme rozhodně nebyli výjimkou. Každý z budoucích mazáků si musel vylovit číslo úkolu nebo otázky v předem připravené sklenici s neidentifikovatelným lektvarem. Úkoly i otázky byly velmi rozmanité, od vyznávání lásky meči, který sloužil k pasování, přes depilaci chlupů, tanec s učitelem až po 20 faktů rozmnožovací soustavy nebo vyjmenovaných slov po B v angličtině. Pro „hrdiny“, kterým se úkoly nechtělo plnit, bylo připraveno 6 vynikajících pokrmů – „6 ran božích“, například „Oreo Anežky České“ (oreo se zubní pastou), „Banán svatého Prokopa“ (zapečený banán s kečupem, sýrem a čokoládou) nebo velmi oblíbený „Křesťanský falafel“ (mleté maso s psím žrádlem v trojobalu). Každý, kdo úkol splnil nebo okusil jednu z ran božích, mohl být pasovaný, dostat svou mazáckou šerpu a „s chutí“ si připít speciálním drinkem, který obsahoval ingredience jako kefír, sardinky nebo lák z okurek. Nakonec jsme zaslouženým mazákům předali již zmíněné žezlo – zlatého bludišťáka. Podle našeho desatera (vymyšleného právě pro tuto zvláštní akci) je povinností každého mazáka mimojiné ctít svou třídní učitelku, docházet na maturitní semináře a pasovat budoucí mazáky.
Doufáme, že mazáci slovo dodrží a budou v předávání žezla pokračovat. Na jednu stranu jsme rádi, že už nám to nemohou oplatit, na druhou stranu je nám trochu smutno. Náš čas na škole se totiž nachýlil ke konci. Takže vzkaz pro vás všechny, kteří na našem gymnáziu ještě studujete a studovat budete – zní to neuvěřitelně, ale užívejte si každou vteřinku ve škole. Budete mít aspoň na co vzpomínat. Ty dny, měsíce i roky totiž uplynou jako voda a vy budete najednou pasovat svoje mladší spolužáky.
Tak hodně štěstí ?
Za oktávu a 4. ročník,
Hanka Kubecová, oktáva
