Školní řád gymnázia

Školní řád – gymnázium

 

Obsah:

  1. Základní ustanovení
  2. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců
  3. Zaměstnanci školy
  4. Provoz školy a vnitřní režim školy
  5. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků
  6. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školním zařízením ze strany žáků
  7. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání
  8. Závěrečná ustanovení

A.   Základní ustanovení

  1. Školní řád Táborského soukromého gymnázia a Základní školy, s.r.o. (dále jen školní řád), je jedním ze základních dokumentů, který upravuje vztahy žáků, zákonných zástupců žáků a pracovníků školy.Vzdělávání je založeno na zásadách vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání.
  2. Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, s.r.o., se sídlem v Táboře, Zavadilská 2472, poskytuje výchovu a vzdělání všem žákům ve věku a způsobilosti stanovených zákonem v rámci povinné školní docházky a středního vzdělávání a také zajišťuje pro žáky školské služby. O přijetí žáka do školy rozhoduje ředitelka školy na základě absolvovaného přijímacího řízení, v závislosti na kapacitě a vnitřní organizaci školy.
  3. Škola, která je tvořena základní školou a střední školou, je zařazena v síti škol Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR Praha jako samostatný právní subjekt zapsaný ve veřejném rejstříku u Krajského soudu v Českých Budějovicích, v odd. C, vl.č. 6883. Součástí školy jsou tato školská zařízení:

– školní družina
– školní jídelna

  1. Školní řád je zpracován v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně ustanovení specifických pro studium na soukromé škole, s přihlédnutím k místním provozním podmínkám školy. Školní řád stanovuje práva a povinnosti žáků, jejich rodičů (zákonných zástupců), provoz a režim školy, způsob hodnocení žáků, podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví a pravidla zacházení s majetkem školy. Konkretizuje jednotlivé postupy, nařízení a doporučení pro tuto školu.
  2. Školní řád se vztahuje na výchovu a vzdělávání v základní a střední škole, na akce pořádané školou, zájmové a rekreační činnosti ve školní družině, na stravování žáků.
  3. Tento školní řád je závazný pro všechny žáky gymnázia osmiletého, šestiletého a čtyřletého, pro pedagogické a ostatní pracovníky školy.

B.   Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců

  1. Práva žáků

 Vedle práv, která vyplývají z jiných ustanovení tohoto školního řádu, mají žáci    právo:

  1. Na respektování jejich práv vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte a z Listiny základních práv a svobod.
  2. Na vzdělání a školské služby podle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším, odborném a jiném vzdělání (školský zákon).
  3. Na respektování všech skutečností, které by mohly ovlivnit jejich studium a chování.
  4. Na stížnosti proti postupu pracovníků školy, ať už při hodnocení žáka, nebo chování vůči němu. Stížnosti vyřizuje ředitelka školy, stížnosti na ředitelku školy vyřizuje zřizovatelka školy.
  5. Na zajištění stravování a nákup občerstvení v zařízeních školy.
  6. Účastnit se akcí, které pořádá škola.
  7. Konzultovat látku, které neporozuměl, i s jiným vyučujícím.
  8. Požádat prostřednictvím ředitelství školy, v odůvodněném případězřizovatele, o konání opravné zkoušky, případně o komisionální přezkoušení.
  9. Zletilí žáci mají právo být voleni do školské rady.
  10. Žáci mají právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.
  11. Žáci mají právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje.
  12. Žáci mají právo na zdvořilost ze strany učitelů, mají právo vyslovit svůj jakkoli odlišný názor, dodrží-li přitom zásady slušného jednání. Pokud nejsou spokojeni s jednáním učitele, mají právo obrátit se se stížností na          ředitelku školy. Zdvořilost žáků k učitelům a dalším   dospělým osobám ve škole i mimo ni  je samozřejmost. Při vstupu vyučujícího do učebny a  při jeho odchodu zdraví žáci povstáním.
  13. Žáci respektují vzájemnou odlišnost povahovou, názorovou i jakoukoli další a dodržují mezi sebou zásady slušného jednání. Případné spory řeší kultivovaně – diskusí či jiným společensky přijatelným způsobem. Nikdo nemá právo obtěžovat druhé – ani fyzicky, ani hlukem, křikem apod.
  14. Při vypracování domácích písemných prací není dovoleno využívat jakékoliv informační zdroje (celé práce i jejich části v tištěné i elektronické podobě) bez citace, tzn. výslovného uvedení jejich autora a názvu díla, tj.vydávat cizí práci za vlastní. Porušení této zásady bude považováno za pokus o podvod.

 

 

  1. Práva rodičů, resp. zákonných zástupců nezletilých žáků
  2. Mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělání.
  3. Mají právo být voleni do školské rady a rodičovské rady.
  4. Mají právo požádat o odklad nebo rozložení školného, případně požádat o udělení stipendia.
  5. Mají právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání.
  6. Mají právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona.

 

  1. Povinnosti žáků a rodičů, resp. zákonných zástupců nezletilých žáků
  2. Žáci jsou povinni řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat, zúčastňovat se vyučování všech povinných předmětů a školních vzdělávacích akcí, které určí ředitelka školy jako povinné. Účast ve vyučování volitelných, nepovinných předmětů a docházka do kroužků je pro přihlášené žáky také povinná.
  3. Žáci jsou povinni dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni. Při každém svém počínání mají na paměti nebezpečí úrazu. Žáci jsou povinni chránit své          zdraví i zdraví svých spolužáků a pracovníků školy.
  4. Zletilí žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků jsou dále povinni bezodkladně informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání nebo na účast na akcích pořádaných školou.
  5. Dojde-li během pobytu žáka ve škole nebo během jeho účasti na školní akci k úrazu, je žák povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu hlásit vyučujícímu nebo v kanceláři školy.
  6. Zletilí žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků jsou dále povinni oznamovat škole a školskému zařízení údaje potřebné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích – zejména změnu bydliště a zdravotní pojišťovny je třeba oznámit třídnímu učiteli nejdéle do 3 pracovních dnů.
  7. Rodičovská odpovědnost náleží rodičům i při pobytu dítěte ve škole, rodiče mají povinnost se školou spolupracovat a řešit případné problémy, které se v průběhu vzdělávání vyskytnou. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni na vyzvání ředitelky školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.
  8. Žáci se chovají ke spolužákům tak, aby neporušovali jejich práva. Zejména se musí vyvarovat jakýchkoliv projevů šikanování, rasismu, xenofobie, brutality a vandalismu.
  1. Žákům je zakázáno
  2. Nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy, v jeho zařízeních i v jiných zařízeních a při všech akcích pořádaných školou.
  3. Kouřit, požívat alkoholické nápoje, omamné látky a jiné zdraví škodlivé látky v prostorách školy a jejím blízkém okolí a při každé činnosti organizované školou; všem žákům je také zakázáno donášet a přechovávat tyto látky v prostorách školy.
  4. Nosit do školy cenné předměty a větší finanční hotovosti; v nutném případě jsou povinni uložit si je po dobu výuky v kanceláři školy.
  5. Nosit do školy věci ohrožující zdraví a život lidí.
  6. Hrát o peníze a cenné věci.
  7. Vykonávat takové činnosti, které by ohrožovaly dobrou pověst jejich rodičů, školy a České republiky.
  8. Pokud žák starší 18 let využívá k cestě do školy a ze školy vlastní motorové vozidlo (mladší žáci motorku nebo jízdní kolo), platí při přesunech v době vyučování přísný zákaz jeho používání.

 

 

C.   Zaměstnanci školy

Práva a povinnosti pracovníků školy vyplývají z pracovní náplně a z pracovní smlouvy uzavřené s vedením školy, platí pro ně pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení MŠMT ČR.

  1. Zaměstnanci školy (pedagogičtí i nepedagogičtí)
  2. Mají právo na slušné jednání ze strany vedení školy, žáků i rodičů.
  3. Mají právo obrátit se na vedení školy se svými problémy.
  4. Každý ze zaměstnanců má povinnost zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, který vykazuje známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých, zajistit nad ním dohled zletilé fyzické osoby a neprodleně oznámit tuto skutečnost nadřízeným vedoucím zaměstnancům.

 

  1. Pedagogičtí pracovníci
  2. Připravují žáky k odpovědnému životu, vedou je k porozumění, snášenlivosti, toleranci, respektu a rovnoprávnosti.
  3. Povzbuzují žáky k aktivní spoluúčasti na dění ve škole.
  4. Využívají individuálního přístupu ke každému žákovi.
  5. Pozorně vždy vyslechnou dotaz, přání či stížnost žáka, vhodným způsobem odpovědí a zachovají důvěrnost informací.
  6. Poskytují žákům pozitivní atmosféru, úctu a pocit významnosti jejich podnětů.
  7. Umožňují žákům volbu v rozhodnutích a hledání vhodného řešení vzniklých situací a problémů.
  8. Zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků.
  9. Průběžně informují zákonné zástupce o prospěchu a chování žáka, o každém mimořádném zhoršení.
  10. Zajiťují dohled nad žáky.

 

  1. Práva pedagogických pracovníků
  2. Mají při výkonu své pedagogické činnosti právo na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany žáků nebo zákonných zástupců žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole.
  3. Mají právo, aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy.
  4. Mají právo na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně-pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti.
  5. Mají právo volit a být voleni do školské rady.
  6. Mají právo na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

 

  1. Povinnosti pedagogických pracovníků
  2. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání.
  3. Jsou povinni chránit a respektovat práva žáků.
  4. Jsou povinni chránit bezpečí a zdraví žáků a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních.
  5. Jsou povinni svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj.
  6. Mají povinnost zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišli do styku.
  7. Jsou povinni poskytovat žákům nebo zákonným zástupcům nezletilých žáků informace spojené s výchovou a vzděláváním.

 

 

D.   Provoz školy a vnitřní režim školy

  1. Základní ustanovení
  2. Vyučování se uskutečňuje v budově Tábor, Zavadilská 2472 a v dalších zařízeních, která určí ředitelka školy.
  3. Účast ve vyučování podle rozvrhu vyučovacích předmětů je pro všechny žáky a vyučující závazná, výuka probíhá podle rozvrhu schváleného ředitelkou školy.

Časový rozvrh gymnázia:

  1. vyučovací hodina 7.00 –   7.45
  2. vyučovací hodina 7.50 –   8.35
  3. vyučovací hodina 8.40 –   9.25
  4. vyučovací hodina 9.35 – 10.20
  5. vyučovací hodina 10.25 – 11.10
  6. vyučovací hodina 11.25 – 12.10
  7. vyučovací hodina 12.25 – 13.10
  8. vyučovací hodina 13.20 – 14.05
  9. vyučovací hodina 14.10 – 14.55
  10. vyučovací hodina 15.00 – 15.45
  11. Budova školy se otevírá v pracovní dny v 6.30 hodin a úřední hodiny v kanceláři končí v 15.30 hodin. Budova školy se zavírá v 16.30 hodin.
  12. Žáci gymnázia přicházejí do školy nejpozději 10 minut před začátkem vyučování, tj. v 7.40 hodin. Při příchodu do školy se žáci přezouvají v šatně, při každém odchodu se přezují do venkovní obuvi.
  13. V průběhu vyučování se zdržují pouze ve vymezených prostorách, tj. učebnách, chodbách, sociálních zařízeních, vstupní hale. Je zakázán vstup do ostatních prostor bez zřejmého důvodu. V odborných učebnách se řídí řádem učebny a dodržují zásady bezpečnosti práce. V době oběda se řídí pokyny vyučujícího, který má dozor nad řádem stravovny.
  14. V případě, že se vyučování nekoná v budově školy, řídí se žáci pokyny vyučujících. Přesuny uskutečňují organizovaně a pod dohledem.
  15. O polední přestávce se žáci nižšího stupně gymnázia zdržují v učebnách pod dohledem určeného pracovníka. Žákům nižšího gymnázia (primy až kvarty) není dovoleno opouštět školní budovu během vyučování.
  16. Žáci a pracovníci školy mají právo se stravovat ve školní jídelně. Pro chování ve školní jídelně platí stejná pravidla jako pro chování v ostatních prostorách školy. Odhlašování obědů probíhá telefonicky na následující den vždy do 10.30 hodin na tel. číslo kanceláře školy nebo písemně na e-mailovou adresu školy. Provoz jídelny je od 11.00 do 13.20 hodin a žáci se řídí časovým rozpisem stravování jednotlivých tříd. Žák ve školní jídelně nehradí plnou cenu oběda, každým odebraným obědem zároveň čerpá příspěvek státu.
  1. Nepřítomnost žáků ve škole, omlouvání nepřítomnosti a uvolňování z

vyučování

  1. Povinností žáka je docházet do školy pravidelně a včas a podle stanoveného týdenního rozvrhu vyučovacích hodin.
  2. Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z předem známých důvodů, požádá zákonný zástupce žáka třídního učitele o uvolnění z vyučování. Žáci zletilí mohou požádat o uvolnění sami.
  3. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem předvídat, je zákonný zástupce nezletilého žáka povinen doložit důvod nepřítomnosti nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti. Zletilý žák může doložit důvody nepřítomnosti sám.
  4. Třídní učitel omluví nepřítomnost žáka ve vyučování na základě omluvenky podepsané zákonným zástupcem žáka. Žák doloží omluvenku nejpozději do 3 pracovních dnů od skončení absence.
  5. Pokud zameškané hodiny žáka překročí 30% dosavadní docházky, oznámí třídní učitel tuto skutečnost vždy vedení školy, nejpozději ke každému čtvrtletí školního roku.
  6. Neomluví-li žák nebo jeho zákonný zástupce do 5 vyučovacích dnů od počátku nepřítomnost žáka, zasílá ředitelka školy žákovi nebo jeho zákonnému zástupci dopis – výzvu k doložení důvodu absence. Pokud do 10 dnů od doručení dopisu žák nenastoupí nebo nedoloží důvody absence, přestává být žákem školy a bude vyloučen ze studia. Pokud je žák ubytován v domově mládeže či jiném zařízení mimo trvalé bydliště, jsou zákonní zástupci povinni ohlásit jeho nepřítomnost hned 1. den a oznámit škole místo jeho pobytu. Pokud škola nedostane vyrozumění včas, bude třídní učitel postupovat jako při neomluvené absenci.
  7. Pozdní příchody žáka do vyučování a kterékoli vyučovací hodiny je nutno omlouvat stejným způsobem jako nepřítomnost ve vyučování. Časté pozdní příchody se hodnotí jako kázeňský přestupek a jsou řešeny uložením výchovných opatření. Přespolní žáci mohou mít zcela výjimečně povolen opožděný nástup do vyučování nebo předčasný odchod z vyučování z důvodu špatného spojení. Výjimku povoluje ředitelka školy na základě písemné žádosti žáka nebo jeho zákonného zástupce.
  8. Uvolnění žáka z jiných důvodů, než je nemoc, se povoluje takto:
    • z vyučovací hodiny – vyučující
    • na jeden den – třídní učitel
    • na více než jeden den – ředitelka (na základě písemné žádosti)
    • Pokud rodiče nepožádají předem, je možné dítě uvolnit:
    • je-li vyzvednuto rodiči
    • je-li mailový / písemný / telefonický souhlas rodiče (u starších žáků)
    • v doprovodu dospělé osoby – zaměstnance školy (zejménapokud se jedná o úraz nebo cestu k lékaři)
  9. Ředitelka školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žák se zdravotním postižením může být uvolněn z určitých činností ve vyučování praktického předmětu. Žák nemůže být uvolněn z předmětů rozhodujících o zaměření žáka. V předmětu Tělesná výchova ředitelka školy uvolní žáka z vyučování, požádá-li o to žák nebo jeho zákonný zástupce a doloží-li žádost písemným doporučením registrovaného praktického nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, klasifikován.
  10. Ředitelka školy může žákům ve výjimečných případech (např. vrcholový sport, reprezentace, aj.) stanovit individuální vzdělávací plán, a to na základě žádosti žáka nebo jeho zákonného zástupce a instituce, která se k žádosti připojí. Žádost o individuální vzdělávání musí obsahovat údaje podle § 41 odst. 2 zákona 561/2004 Sb. Ředitelka školy může zrušit povolení individuálního vzdělávání v souladu s podmínkami stanovenými § 41 odst. 7 a 8 zákona 561/2004 Sb.
  11. Ředitelka může žákům se speciálními vzdělávacími potřebami umožnit vykonání zkoušek v termínech, které stanoví v souladu s pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

 

  1. Přijetí ke studiu a vzdělávání
  2. Žák je přijat ke studiu rozhodnutím ředitelky, jestliže vyhověl podmínkám stanoveným pro přijetí přijímací komisí a jestliže uzavřel zákonný zástupce Smlouvu o studiu.
  3. Odvolání proti rozhodnutí ředitelky může podat zákonný zástupce žáka k jednatelce s.r.o./zřizovatelce školy do 8 dnů po obdržení rozhodnutí.

 

  1. Přestup žáka z jiné školy
  2. Žák nebo jeho zákonný zástupce, kteří požádají o přestup z jiné školy, přiloží k žádosti kopii vysvědčení posledního absolvovaného ročníku na stávající škole a vyjádření ředitele této školy k přestupu.
  3. Po porovnání učebních osnov obou škol určí ředitelka obsah, rozsah a termín rozdílových zkoušek.
  4. Vykonání rozdílových zkoušek je podmínkou dalšího studia žáka na škole.
  5. Ředitelka školy může vyžadovat při přestupu žáka z jiné školy další náležitosti související s tímto přestupem ve smyslu § 61 zákona č. 561/2004 Sb.
  1. Přerušení studia
  2. Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, v odůvodněných případech přerušit na žádost žáka nebo jeho zákonného zástupce studium až na dobu 2 let.
  3. Přerušení studia lze ukončit, opět na základě žádosti, i před uplynutím doby přerušení studia.
  4. Žák nemůže žádat o přerušení studia, plní-li povinnou školní docházku.

 

  1. Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku
  2. Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl.
  3. Žákovi, který plní povinnou školní docházku a neprospěl na konci druhého pololetí, je povinna ředitelka školy povolit na základě žádosti jeho zákonného zástupce opakování ročníku.
  4. Ředitelka může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

  1. Zanechání studia
  2. Jestliže hodlá žák zanechat studia, sdělí své rozhodnutí ředitelce školy písemně (je-li žák nezletilý, vyjádří se i jeho zákonný zástupce). Žákem školy přestává být dnem následujícím po dni, kdy ředitelka školy toto sdělení obdržela, není-li dohodnuto jinak.
  3. Žák nemůže zanechat studia při plnění povinné školní docházky, pokud spolu s oznámením o zanechání studia nepředloží písemné potvrzení školy, kde tuto povinnou školní docházku dokončí.
  4. Neúčastní-li se žák, který splnil povinnou školní docházku, výuky po dobu 5 dnů bez řádné omluvy, vyzve písemně ředitelka školy žáka (jeho zákonného zástupce) ke sdělení důvodu nepřítomnosti ve vyučování. V dopise upozorní žáka (jeho zákonného zástupce) na skutečnost, že pokud nebude tato nepřítomnost do10 dnů omluvena (zdůvodněna), má škola za to, že žák přestává být žákem školy první den takto neomluvené nepřítomnosti ve vyučování. Proti rozhodnutí o ukončení studia může zákonný zástupce podat do 10 dnů od doručení odvolání.

 

  1. Ukončení studia na gymnáziu
  2. V období školního vyučování, kdy je ukončena výuka v posledním ročníku vzdělávání, již žák školu nenavštěvuje.
  3. Studium na škole je ukončeno maturitní zkouškou a žák přestává být žákem školy v den následující po dni vykonání maturitní zkoušky.
  4. Studium na škole je ukončeno, je-li žák vyloučen ze studia nebo mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žákem školy v těchto případech přestává být dnem účinnosti rozhodnutí ředitelky školy. Důvodem k ukončení studia může být i opakované neplnění podmínek Smlouvy o studiu. Proti rozhodnutí ředitelky školy se může zákonný zástupce a zletilý žák odvolat ke zřizovateli školy.

 

  1. Chování žáků
  2. Žák je povinen chovat se za všech okolností zdvořile. V budově školy i mimo ni se chová žák vždy tak, aby neporušoval zákony, nařízení a obecně přijímané normy společenského chování.
  3. Žák plní pokyny a příkazy vyučujících a pracovníků školy.
  4. Ve styku s vyučujícími užívají oslovení „paní učitelko/pane učiteli“, ostatní zaměstnance oslovuje paní/pane a příjmením nebo označením jeho funkce (pracovního zařazení).
  5. Na počátku a na konci vyučovací hodiny pozdraví žáci vyučujícího povstáním. Stejným způsobem zdraví žáci každou dospělou osobu, která v průběhu vyučování do učebny vstoupí nebo z ní vychází. Vyučující může stanovit jiný způsob pozdravu, jestliže to vyžaduje charakter výuky.
  6. Není-li žák z jakéhokoliv důvodu připraven na vyučování, omluví se na začátku hodiny. Vyučující posoudí závažnost a věrohodnost omluvy a může ji přijmout. Na omluvy během hodiny nemusí brát vyučující zřetel.
  7. Během vyučování se žáci chovají tak, aby nenarušovali jeho průběh.
  8. V prostorách školy žáci zdraví všechny dospělé osoby.

 

  1. Povinnosti služby
  2. Třídní učitel stanoví na každý týden dvoučlennou pořádkovou službu.
  3. Služba dbá na pořádek ve třídě, hlásí třídnímu učiteli poškození inventáře a jiné závady. Na začátku každé vyučovací hodiny hlásí nepřítomné žáky. O každé přestávce připraví potřeby na vyučování – tabuli, křídy a další pomůcky podle pokynů vyučujících.Do deseti minut od začátku hodiny hlásí případnou nepřítomnost vyučujícího v hodině v kanceláři školy. Na konci vyučování opustí třídu jako poslední a zkontroluje pořádek.

E.   Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků

 

  1. Poučení žáků
  2. První den školního roku seznámí třídní učitelé žáky se školním řádem a poučí je o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vzdělávání nebo v přímé souvislosti s ním. Žáky zároveň seznámí s konkrétními pokyny, právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a se zásadami bezpečného chování a s možnými riziky, se kterými se mohou žáci setkat ve škole, jejím okolí a při činnostech mimo školu (například nebezpečí od neznámých lidí, nebezpečí násilí a šikany, nálezy nebezpečných předmětů apod.). Třídní učitel znovu poučí žáky v oblasti bezpečnosti před začátkem vánočních, jarních a hlavních prázdnin. Se zásadami první pomoci jsou žáci seznámeni zdravotníkem školy a při kurzech LVZ.
  3. Na začátku výuky v odborných učebnách, např. laboratoři chemie, v učebnách výpočetní techniky a v učebnách hudební a výtvarné výchovy, provede poučení o bezpečnosti práce příslušný vyučující a seznámí žáky s ustanoveními řádů odborných učeben. V úvodní hodině tělesné výchovy seznámí žáky učitel TV s pravidly chování a bezpečnosti v hodinách TV. Dokladem o provedeném poučení je záznam poučení v třídní knize.

 

  1. První pomoc a ošetření
  2. Se zásadami první pomoci jsou žáci seznámeni průběžně zdravotníkem školy a učiteli TV. Lékárničky pro poskytnutí první pomoci při úrazech a náhlých onemocněních jsou k dispozici v kanceláři školy, za obsah odpovídá zdravotník školy a sekretářka školy. V každém patře budovy jsou telefonní čísla na integrovaný záchranný systém.
  3. Při úrazu a onemocnění zajistí vyučující doprovod žáka do zdravotnického zařízení a zpět nebo domů. O události a provedených opatřeních informuje neprodleně zákonného zástupce žáka. V případě, že není za žádných okolností možné informovat zákonného zástupce nebo je sice informován, ale je mimo dosah řešení vzniklé situace, vrátí se žák s doprovodem do školy. Doprovodem může být pouze zletilá osoba, plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole.

 

  1. Dohled nad žáky
  2. Pedagogický pracovník koná dohled nad žáky ve škole před vyučováním, po vyučování, o přestávkách mezi dvěma vyučovacími hodinami, v jídelně a o poledních přestávkách (nižší stupeň gymnázia). Pedagogičtí pracovníci vykonávají podle pokynů ředitele dohled i mimo školu, např. při kurzech, exkurzích, školách v přírodě a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů, při účasti na soutěžích, přehlídkách a na jiných akcích organizovaných školou. Dohled mohou konat vedle pedagogických pracovníků i jiné osoby, které jsou zletilé, plně způsobilé k právním úkonům a jsou v pracovněprávním vztahu ke škole, např. sekretářka školy, případně instruktoři či zdravotníci na sportovních kurzech. Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dohledu.
  3. Dohled ve škole začíná 15 minut před začátkem vyučování a probíhá o přestávkách na chodbách, o polední přestávce a v jídelně, končí odchodem žáků ze školy po skončení vyučování.
  4. Dohled při akcích konaných mimo školu začíná 15 minut před dobou shromáždění na stanoveném místě srazu, kterým nemusí být vždy škola. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí škola nejméně jeden den před konáním akce, buď zákonným zástupcům žáků, nebo přímo zletilým žákům. Při akcích konaných mimo školu, kdy jsou jejich účastníci ubytováni v objektech jiných osob, dodržují žáci předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a předpisy o požární ochraně, platné v těchto objektech. Žáci dodržují stanovený režim dne a pokyny vydané pro dobu nočního klidu. Za seznámení žáků s těmito pokyny a za kontrolu jejich dodržování odpovídá vedoucí akce nebo jím určený pedagogický pracovník. Vedoucí akce rozhodne o způsobu provádění dohledu v době nočního klidu.

 

  1. Zvláštní pravidla při některých činnostech
  2. Kromě obecných zásad úrazové prevence jsou při některých činnostech dodržována další zvláštní pravidla. Je tomu tak zejména při výuce tělesné výchovy, koupání, lyžařském výcviku, sportovních, turistických akcích a školách v přírodě. Ve všech takových případech klade dohled zvýšený důraz na dodržování pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a zásad úrazové prevence pedagogickými pracovníky i žáky. Důsledně je vyžadováno ukázněné chování žáků. Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii.
  3. Při TV, koupání, lyžařských kurzech, sportovních a turistických akcích se pedagogičtí pracovníci, instruktoři a vedoucí kurzů řídí metodickým pokynem MŠMT ČR, vydaným dne 22. 12. 2005, č.j. 37014/2005-25, k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů.
  4. Za organizaci maturitních plesů přebírá odpovědnost příslušný třídní učitel.

 

  1. Úrazy žáků
  2. Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, školách v přírodě, při lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách. Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět nebo cestou na místo, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy.
  3. Žáci hlásí neprodleně každý úraz nebo vznik škody vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo v kanceláři školy.
  4. Všichni zaměstnanci školy dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
  5. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy.
  6. Evidence úrazů se řídí vyhláškou č.64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů.
  7. Žákům je zejména zakázáno manipulovat s okny, elektrickými zařízeními, zásuvkami a el. vedením.
  8. Při hodinách tělesné výchovy, pracovního vyučování, v laboratoři a jiných odborných učebnách žáci používají cvičební a pracovní oděv, který odpovídá zásadám BOZP.

 

  1. Ochrana před sociálně patologickými jevy

  Tuto kapitolu školního řádu upravuje „Minimální preventivní program“ na              příslušný školní rok, zveřejňovaný na webových stránkách školy.

F.    Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školním zařízením ze strany žáků

 

  1. Žáci šetrně zacházejí se svěřenými potřebami a školním majetkem a chrání ho před poškozením.
  2. Za úmyslně či z nedbalosti poškozené věci bude školou požadována náhrada.
  3. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku patřícího škole, žákům, učitelům či jiným osobám hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který škodu způsobil.
  4. Každé poškození nebo závadu ve třídě nebo odborné učebně hlásí žák vyučujícímu nebo třídnímu učiteli bez prodlení.
  5. Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí, před odchodem ze třídy tyto prostory uklidí, služba odpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.
  6. Při zacházení s vybavením tělocvičny, odborných učeben a dalších prostor školy se žáci řídí pravidly provozních řádů těchto prostor a pokyny učitele.

G.  Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

 

  1. Obecné zásady
  2. Výsledky vzdělávání žáků se hodnotí v závěru každého pololetí příslušného školního roku.
  3. Hodnocení výsledků vzdělávání obsahuje hodnocení prospěchu a hodnocení chování žáků vyjádřené klasifikačními stupni a celkové hodnocení.
  4. Hodnocení prospěchu a hodnocení chování jsou na sobě nezávislé.
  5. Hodnocení v jednotlivých předmětech za každé pololetí uzavírá každý vyučující v termínu stanoveném ředitelem školy zápisem známek do školní matriky (třídního výkazu). Hodnocení chování zapisuje do školní matriky třídní učitel.
  6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se v závěru každého pololetí projednává v pedagogické radě. V průběhu každého pololetí, zpravidla v listopadu a dubnu, se v pedagogické radě projednávají případy studijně a sociálně problémových žáků a nedostatky v jejich chování.
  7. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, na kterém je vyjádřeno hodnocení jeho chování a prospěchu v jednotlivých předmětech a celkové hodnocení. Za první pololetí lze žákovi vydat výpis z vysvědčení.
  8. Žákům, kteří nebyli na konci některého pololetí hodnoceni nebo byli na konci 2. pololetí hodnoceni nejvýše dvěma nedostatečnými a budou skládat opravné zkoušky nebo mají stanoven náhradní termín pro hodnocení, se vydá na konci pololetí výpis z vysvědčení. Vysvědčení obdrží až po definitivním uzavření hodnocení.

 

  1. Hodnocení prospěchu žáků

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných, volitelných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí těmito stupni prospěchu:

1  –  výborný
2  –  chvalitebný
3  –  dobrý
4  –  dostatečný
5  –  nedostatečný

 

  1. Stupeň hodnocení prospěchu v předmětech s převahou teoretického zaměření se stanoví podle následujících kritérií:

 

Stupeň 1 – výborný

  • žák zvládl požadované učivo jako celek, ovládá soubor klíčových poznatků, osvojil si příslušné intelektuální dovednosti, jazykové a výrazové prostředky
  • události, jevy a fakta samostatně zařazuje do souvislostí
  • vědomosti operativně využívá při řešení úkolů, prokazuje dovednost myslet a uceleně, logicky i jazykově přesně a výstižně formulovat
  • vědomosti umí vyjádřit slovně i písemně pohotově v bezprostřednínávaznosti na vnější podněty (otázky, úkoly)

 

Závěr: Výborný prospěch je chápán komplexně, přičemž v jednotlivých okruzích vědomostí a dovedností může žák prokázat ojediněle i neúplné vědomosti.

Stupeň 2 – chvalitebný

  • žák zvládl učivo s menšími mezerami, ovládá klíčové poznatky i většinu

intelektuálních dovedností, jazykových a výrazových prostředků

  • fakta a jevy zařazuje do souvislostí s menšími nepřesnostmi a chybami
  • vědomosti a dovednosti na podnět učitele využívá při řešení úkolů, prokazujedovednost samostatně myslet a uceleně, logicky i jazykově správně popsat pracovní postup a formulovat jeho výsledky
  • vědomosti dokáže vyjádřit slovně i písemně, avšak s větším časovým

odstupem od vnějšího podnětu (otázky, úkoly)

 

Závěr: Na rozdíl od prvního stupně celková úroveň je neúplnější, dovednosti nevyrovnanější a samostatnost řešení úkolů vyžaduje dílčí podněty učitele

 

Stupeň 3 – dobrý

  • žák zvládl učivo s většími mezerami, částečně zvládl klíčové poznatky a neúplně si osvojil potřebné intelektuální dovednosti a jazykové a výrazové prostředky
  • fakta a jevy zařazuje do souvislostí jen pod vedením učitele
  • získané vědomosti využívá k řešení úkolů jen pod soustavným vedením učitele, za pomoci návodných otázek a úkolů. Jeho myšlení se omezuje na popis jevových složek, slovní vyjádření se omezuje na vyjadřovací prostředky učebnice
  • na vnější podnět dokáže vyjádřit vědomosti jen nepřesně a nesoustavně s velkým časovým odstupem a není schopen je doplnit ani pod vedením učitele

Závěr: Na rozdíl od 2. stupně celková úroveň vědomostí, dovedností a vyjadřování vyžaduje neustálé podněty a vedení učitele, kladení doplňujících otázek a doplňování mezer ve vědomostech.

 

Stupeň 4 – dostatečný

  • žák zvládl požadované učivo velmi nesourodě a nesoustavně, klíčové poznatky si neosvojil trvale, jeho intelektuální dovednosti jsou mezerovité a nespolehlivé, jazykové a výrazové prostředky nepřesné, bez pochopení obsahu pojmů
  • fakta a jevy nezařadí do souvislostí ani za pomoci učitele
  • vědomosti je schopen vyjádřit jen v omezené míře, není schopen s nimi pracovat ani pod vedením
  • vědomosti jsou nesoustavné, neúplné, nespolehlivé, jazykově nepřesné

Závěr: Na rozdíl od 3. stupně není žák schopen ani pod vedením učitele řešit úkoly, jeho vědomosti jsou mezerovité, dovednosti povrchní a nespolehlivé. Žák však projevuje snahu o osvojení vědomostí a dovedností.

 

Stupeň 5 – nedostatečný

  • žák požadované učivo nezvládl, z klíčových poznatků si osvojil jen nepatrnou část, a to zcela nesouvisle; vytvořené intelektuální dovednosti neodpovídají potřebám vyučování
  • fakta a jevy většinou nezná, souvislosti jsou mu tedy nedostupné
  • hodnocení procesů, událostí a vztahů není schopen zvládnout ani mechanicky paměťově, hlubší smysl nechápe
  • žák projevuje minimální pracovní úsilí

 

Závěr: Na rozdíl od 4. stupně není žák ani schopen, ani ochoten se aktivně zařadit do vyučování, jeho náhodné znalosti nejsou výsledkem poznání, ale jen náhodného zapamatování jednotlivých informací bez porozumění jejich významu a užití.

 

  1. Ve vyučovacích předmětech výchov jsou kritéria hodnocení prospěchu následující:

Stupeň 1 – výborný

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá svých osobních předpokladů a velmi úspěšně je podle požadavků učebních osnov rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění a kulturu, estetiku a sport a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný a pohotový. Využívá svých osobních předpokladů a schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska očekávaných výstupů. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku a sport. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 – dobrý

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý a samostatný. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější nedostatky a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Má menší zájem o umění, estetiku a sport. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 – dostatečný

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je minimální. Jeho projev je velmi často chybný a má nízkou estetickou hodnotu. Minimální osvojenévědomosti a dovednosti dovede aplikovat jen s velkými obtížemi i přes výraznou pomoc učitele. Neprojevuje zájem o činnost anevyvíjí potřebné úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák projevuje okázalý nezájem o činnost ve vyučovacím předmětu, nevyvíjížádné úsilí pro rozvoj své tělesné zdatnosti či estetického vkusu.

  1. Zásady hodnocení výsledků žáků
  2. Cílem hodnocení prospěchu je vyjádřit příslušným klasifikačním stupněm vědomosti, dovednosti a návyky, které si žáci osvojili, jejich rozsah a hloubku, schopnost aplikace získaných poznatků, samostatnost myšlení a chápání souvislostí. Při stanovení klasifikačního stupně se přihlíží k aktivitě žáka, jeho zájmu a schopnosti uplatnění logického úsudku.
  3. Není-li žák v 1. pololetí z některého předmětu hodnocen nebo je v některém předmětu hodnocen stupněm 5 – nedostatečný, je v tomto předmětu v hodnocení druhého pololetí zahrnuto i hodnocení učiva pololetí prvního.
  4. Vyučující v jednotlivých předmětech vycházejí při stanovení výsledného hodnocení z výsledků ústního zkoušení a písemných zkoušek, mohou přihlédnout k dalším skutečnostem (např. k aktivitě a práci žáka při vyučování, účasti v soutěžích, zájmové činnosti žáka apod.). Zadané písemné a ústní zkoušky musí zahrnovat látku celého pololetí. Množství ústních a písemných zkoušek vychází ze studijního programu a je v kompetenci každého vyučujícího. Musí však splňovat následující nezbytné minimální podmínky:
  • u předmětů s jednohodinovou týdenní dotací musí mít vyučující ke stanovení závěrečné klasifikace k dispozici alespoň dvě známky z průběžného hodnocení
  • u předmětů s dvouhodinovou dotací alespoň tři známky
  • u předmětů s tří- a vícehodinovou dotací minimálně pět známek.

Jednotlivé známky z průběžného hodnocení nemusí být rovnocenné, učitel však musí žáky seznámit s vahou každé známky.

  1. Na začátku vyučování příslušnému předmětu ve školním roce stanoví vyučující jednoznačná kritéria hodnocení prospěchu. Tato kritéria jsou spolu se znalostí průběžné klasifikace důležitým faktorem při sebehodnocení žáků. Na jejich základě a se znalostí školního řádu by žák měl být schopen objektivně zhodnotit výsledky svého vzdělávání, přičemž hodnocení stanovené učitelem by se od sebehodnocení žáka nemělo výrazně lišit.
  2. Pokud žák v některém pololetí zamešká více než 33% vyučovacích hodin v některém předmětu, nemusí být z tohoto předmětu na konci pololetí hodnocen. V takovém případě stanoví ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín.
  3. Žák musí být v každém pololetí v každém předmětu (s výjimkou výchov) nejméně jedenkrát zkoušen ústně. Ústní zkoušení je možné nahradit písemným, pokud tato forma může zkoušení ústní v plném rozsahu nahradit; to znamená, že ověří vyjadřovací schopnosti žáka, schopnost jasně a logicky formulovat své myšlenky, argumentovat, polemizovat o problému, reagovat na protikladná stanoviska.
  4. Ústní zkoušení (nejde-li o zkoušku komisionální) probíhá před třídou nebo skupinou žáků navštěvujících příslušný předmět. Na závěr zkoušení sdělí vyučující žákovi jeho hodnocení spolu se stručným zdůvodněním. Při písemném zkoušení sdělí vyučující žákovi hodnocení co nejdříve, nejpozději 14 dnů od vykonání zkoušky. Vyučující musí umožnit každému žákovi i zákonnému zástupci nezletilého žáka nahlédnout do opravené písemné práce a na požádání mu vysvětlit důvody svého hodnocení. Průběžnou klasifikaci zapisuje vyučující do klasifikačního archu, na nižším stupni šestiletého a osmiletého studia do studijního průkazu.
  5. Písemné práce předepsané osnovami nebo vzdělávacím programem se archivují v souladu se spisovým a skartačním řádem školy ve školní spisovně. Vyučující je předávají k archivaci podle pokynů ředitele školy. Ostatní práce žáků, které sloužily jako podklad pro hodnocení žáka, zůstávají uloženy u příslušného vyučujícího nejméně do konce následujícího pololetí. V případě, že má učitel k dispozici větší množství dílčích písemných zkoušek za pololetí (více než 10), s nimiž žáci potřebují nadále v hodinách nebo při domácí přípravě pracovat, může tyto testy ponechat žákům. Žáci je však musí mít uloženy u sebe rovněž nejméně do konce následujícího pololetí a v případě potřeby je na vyžádání předložit ke kontrole.

 

  1. Konání komisionální zkoušky
  2. Žák koná komisionální zkoušku vždy v těchto případech:
    I)koná-li opravné zkoušky

 II)požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho           komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti                  hodnocení,
III)nařídí-li komisionální přezkoušení ředitel školy na základě zjištění,           že vyučujícíporušil pravidla hodnocení.

Komisionální zkoušky podle bodu I) se konají v posledním týdnu měsíce srpna téhož školního roku, ve výjimečných případech v září následujícího školního roku.Termíny komisionálního přezkoušení podle bodů I) a II)stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. Výsledek komisionální zkoušky podle tohoto bodu je rovněž hodnocením žáka z daného předmětu za příslušné pololetí.

  1. Na návrh vyučujícího příslušného předmětu a na základě rozhodnutí ředitele školy může žák konat komisionální zkoušku v těchto případech:
    I) nebyl-li na konci pololetí nebo v jeho průběhu hodnocen a ředitel           školystanovil pro jeho hodnocení náhradní termín
    II) žák chce po ukončení přerušení vzdělávání pokračovat ve studiu           v ročníku, ve kterém mu bylo vzdělávání přerušeno,
    III) vzdělává-li se žák podle individuálního vzdělávacího plánu,
    IV) jedná-li se o žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.

Komisionální zkouška podle bodu I) za první pololetí se koná nejpozději do dvou   měsíců po skončení pololetí, za druhé pololetí nejpozději do konce září následujícího školního roku. Termíny zkoušek podle bodu II) až IV) stanoví ředitel školy. K výsledku komisionální zkoušky podle tohoto bodu se podstatným způsobem přihlédne při stanovení hodnocení žáka z daného předmětu za příslušné pololetí.

  1. Zkušební komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušejícím je učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedícím učitel s aprobací pro výuku téhož nebo podobného předmětu. Další členy komise případně určí ředitelka školy.
  2. Komisionální zkouška může mít část písemnou a ústní a musí svým rozsahem pokrývat celé období, za které je stanovena. Výsledek komisionální zkoušky vyhlásí předseda v den konání poslední části zkoušky.
  3. Je-li žákovi povoleno vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, nemusí docházet do školy a zameškanou látku si doplňuje samostatně. Nelze-li takovéhoto žáka v některém předmětu hodnotit na základě průběžného hodnocení, vykoná z něj komisionální zkoušku.
  4. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vzdělávání a způsob hodnocení těchto žáků musí vycházet z konzultace s příslušným zdravotnickým zařízením, u něhož je žák v péči. Konkrétní případy se řeší individuálně.

  1. Hodnocení chování žáků
  2. Hodnocení chování stupněm 1 nebo 2 navrhuje třídní učitel, který přitom zohledňuje doporučení ostatních vyučujících. Ve sporných případech rozhoduje ředitel na základě doporučení pedagogické rady. O hodnocení chování stupněm 3 rozhoduje ředitelka školy na základě návrhu třídního učitele, případně jiného vyučujícího.

Stupeň 1 – velmi dobré – Žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu. Ojediněle se dopouští méně závažných přestupků.

Stupeň 2 – uspokojivé – Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly slušného chování a ustanoveními školního řádu. Žák se dopustil závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků.

Stupeň 3 – neuspokojivé – Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování a ustanoveními školního řádu. Žák se dopustil velmi závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští závažných přestupků.

  1. Výchovná opatření
  2. Pochvaly
  3. Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské či školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
  4. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit pochvalu za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci.

III. Ústní nebo písemná pochvala je udělována žákovi před kolektivem třídy třídním učitelem nebo ředitelem školy. Písemná pochvala se neuděluje formou zápisu na zvláštním formuláři školy. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů.

  1. Kázeňská opatření – tresty

Kázeňská opatření se ukládají za závažné nebo opakované porušení školního řádu, a to bezprostředně po jeho zjištění. Mají následující posloupnost a lze je udělit jen jednou v daném pololetí školního roku:

  1. I) Napomenutí třídního učitele
  2. II) Důtka třídního učitele

III) Důtka ředitelky školy

Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy. Při udělení důtky ředitelka školy nebo třídní učitel oznámí zákonným zástupcům žáka důvody udělení kázeňského opatření písemně prokazatelným způsobem. Opatření se zaznamenává do třídního výkazu.

Podmínečné vyloučit ze studia na vyšším stupni gymnázia může žáka ředitelka školy v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem. V rozhodnutí o podmínečném vyloučení je stanovena zkušební lhůta, a to nejdéle na dobu jednoho kalendářního roku. Dopustí-li se žák ve zkušební době dalšího zaviněného porušení školního řádu, může být ze studia vyloučen.

 

  1. Celkové hodnocení

prospěl s vyznamenáním – žák není v žádném povinném a volitelném předmětu hodnocen známkou horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných a volitelných předmětů není horší než 1,5 a chování je hodnoceno jako velmi dobré

prospěl – žák není v žádném povinném a volitelném předmětu hodnocen známkou 5 – nedostatečný

neprospěl – žák je aspoň v jednom povinném nebo volitelném předmětu hodnocen známkou 5 – nedostatečný.

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných či volitelných předmětů, koná opravnou zkoušku nejpozději do konce srpna. Opravné zkoušky jsou komisionální. Má-li zletilý žák či zákonný zástupce zletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci roku, může do tří pracovních dnů, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení.

H.   Závěrečná ustanovení

  1. Školní řád je závazný pro všechny pracovníky školy, pro všechny žáky školy i pro zákonné zástupce žáků.
  2. Řád školy může být upraven či doplněn po projednání a schválení pedagogickou a školskou radou.
  3. S řádem školy je povinen se seznámit každý, kdo je uveden v bodě č. 1.
  4. Řád školy bude vyvěšen na veřejně přístupném místě na informační nástěnce v prostorách školy a na webových stránkách školy.
  5. Všichni třídní učitelé žáky se zněním školního řádu prokazatelně seznámí a provedou záznam v žákovské a třídní knize.

Řád školy je platný od 1. 9. 2019.

Mgr. Markéta Švadlenová, ředitelka školy

Mgr. Věra Komzáková, zřizovatelka a jednatelka s.r.o.