Roman Anděl (43) je zkušený rozhlasový moderátor. Dlouhá léta působí v rádiu Kiss, v současnosti jako programový ředitel, moderátor a DJ. Kromě rádia ho můžeme potkat při moderování společenských akcí, firemních večerů i svatbě. Ve volném čase se věnuje rodině, hudbě a sportu. Je ženatý a má syna Davida.
Ahoj Romane, jak sis užil letošní ples naší oktávy?
Ahoj Marku, ples oktávy byl můj první v této sezóně v Táboře. Ti, co mě dobře znají, vědí, jak moc se sem vždy těším. Už mohu za ty roky porovnávat a právě tady, v Táboře, je tak dobře… víš, kombinace velkého sálu, skvělé audiovizuální techniky, ale především lidí, kteří na plesy rádi chodí, to není po celé republice běžné. Když se vše setká s pohodovou třídou, připravenou a natěšenou na svůj večer, tak je maturák tak dokonalý, jako byl i 25. října. A ještě jednou děkuju oktávě za důvěru, za pozvání!
Ty si moderátor více jak 20 let, co všechno se za tu dobu změnilo?
Proč mám pocit, že se toho moc nezměnilo? Mé ženě pořád říkám “Miško”, i po dvaceti letech, posluchačům pořád říkám “Kissáci”, také po více jak dvaceti letech… Jsem velmi loajální, že (smích)! Ano, pravdou je, že když jsem dříve promlouval k našim posluchačům do mikrofonu, bylo jich x desítek tisíc, dnes jich jsou téměř 2 miliony týden co týden, protože se nám povedlo vytvořit z rádia Kiss doslova fenomén.
Z pohledu maturáků je ale každý rok znát. Úroveň plesů je vyšší a vyšší a jsem zvědavý, kam se to posune. Zpět k jádru otázky. Největší, nejzásadnější změnou za posledních 20 let je, že jsem už 14 let tátou, nejpyšnějším pod sluncem.
A proč si se vlastně chtěl stát moderátorem? Byla to náhoda nebo dětský sen?
To je na tom to nejvtipnější, nikdy jsem nechtěl být moderátorem.
Zvukařem? Ano! Sedět před monitory, mixážním pultem, mít svůj svět, relativní klid, to byl můj původní sen. Být na očích den co den? Samozřejmě, je to hezké, ale nevyhledávám to. Spíše si mě to pořád hledá samo. Už bych nejspíš nejezdil víkend co víkend na akce, ale maturanti, organizátoři akcí, nevěsty… volají a volají a diář se mi plní i v roce 2029. Když jsou lidé šťastní, že vás mohou na akci mít, nejde odmítnout.
Jak jsem se k moderování dostal? Naštěstí mi při konkurzu na zvukaře v rádiu bylo doporučeno stát se moderátorem. Kdyby mě tehdy doslova nepřemluvili, nepoznal bych to, co dnes miluju. Možná i proto, když dnes sám přijímám moderátorské talenty do rádia, snažím se vše pečlivě vážit, abych případně někoho nepřipravil o takovou životní příležitost, jakou jsem měl já.
Jak se připravuješ na vysílání nebo moderování?
Přes 20 let zkušeností a já se na každý ples připravuji, jako by byl můj první. Jména maturantů si nahlas přečtu x-krát, medailonky taktéž, bez zkoušek a pečlivých příprav bych nikdy na pódium nevstoupil. Přiznám se, že skrz prsty koukám na některé “moderátory”, kteří přijedou pár minut před začátkem plesu, bez příprav, pomotají následně x jmen, program apod. a i tak si za to nechají bez pardonu zaplatit. Jestli budu jednou koordinátor plesů, poletí oknem (smích)!
Možná jsem až moc precizní, vím to o sobě, ale upřímně, těší mě, že mě dobrá pověst předchází. A co se týče vysílání v rádiu? Příprava probíhá nonstop. Kdykoliv si přečtu něco zajímavého – ukládám. Jakmile slyším něco, co může posluchače zajímat – ukládám. A ráno toho využiji. Ano, detailní přípravu na každé ráno mám, ale každý moment života je inspirací pro naše ranní vysílání.
A co rozhoduje o tom, zdali to vysílání nebo moderování bude úspěšné?
Dobrá otázka. Především příprava, to je základ. Dobré rozpoložení, takže psychika. Spánek, čistá hlava apod. Pokud jde o moderování v rádiu, musí se dobře cítit i ti, se kterými vysíláte. Vše je to o energii, chemii.
A co se plesů týče, hodně moc dělá to, jaká nálada je “v sále”. Jakmile na začátku plesu slyším, že to v sále tzv. bzučí, vím jistě, že to bude skvělé. Pokud je ticho, nevěští to nic dobrého. Už několikrát jsem si to ověřil.
Ale v současnosti již nejsi jen „pouhý“ moderátor…
Ještě že dáváš slovo “pouhý” do uvozovek. Řemeslo dobrého moderátora je něco tak náročného, komplexního. Já makal i při studiích. Třeba letáky, stavby, supermarkety…. Makat rukama od rána do večera není vůbec lehké, ale makat hlavou od rána do večera, to je dle mě ještě horší.
Někteří dobře vědí, jak to myslím… Ale ano, málokdo ví, že po Ranním Kissu vypnu mikrofon a začíná mé hlavní poslání. Vedu celý program rádia Kiss. Mám pod sebou vše, co je slyšet. Program vysílání, moderátory, hudbu, kampaně, dohlížím na marketing, sociální sítě… Být dvanáct hodin denně v rádiu je minimum k tomu, abych všechno stihl. Je to stres, ano, ale pozitivní. Tak rádio miluju, že se mi bude jednou těžko opouštět.
Na závěr klasická otázka – co bys vzkázal našim studentům?
Když se ohlédnu zpátky, uvědomuju si jednu věc: na každého z nás někde čeká příležitost. Jen často vůbec netušíme, kdy a odkud přijde. Může to být zdánlivá náhoda, něco, co zpočátku ani nevypadá jako šance. Ale pokud v ten moment budete na správném místě a rozhodnete se do toho jít naplno, může vám to změnit celý život.
Přeju vám proto, abyste tu svou příležitost poznali a nebáli se jí chytit. Až přijde, dejte do toho všechno. Nekoukejte na peníze, na to, co si kdo myslí, nebo jestli je to úplně jisté. Důležité je, abyste měli rádi to, co děláte, protože když něco milujete, úsilí se promění v radost a výsledky se dřív nebo později dostaví.
A pokud budete jednou spokojení a vděční za to, kam vás vaše cesta dovedla, zkuste tuhle myšlenku poslat dál. Nikdy nevíte, komu tím otočíte svět správným směrem.
Vím, o čem mluvím. Hodně štěstí!
Romane, moc děkujeme a přejeme mnoho úspěchů!
Rozhovor: Mgr. Marek Švadlena
Foto: archiv Romana Anděla
