Pokud se zeptáte studentů, co viděli na této výstavě, rozhodně vám řeknou, že “houby”. Ale tato výstava vůbec “nahouby” nebyla, naopak se stačí zeptat našich žáčků ze školní družiny či seminaristů z biologie, že to bylo skvělé!
Nejprve si pojďme přečíst reportáž Eriky Vořechovské, která vyrazila společně se žáky školní družiny: “Hned u vchodu nás přivítala spousta barevných hub všech tvarů a velikostí. Děti poznávaly, které houby jsou jedlé, nejedlé i jedovaté, a se zaujetím si prohlížely různé druhy, o kterých dříve ani neslyšely. Některé připomínaly bonbóny, jiné malé deštníčky nebo kloboučky z pohádky. Součástí výstavy byla i mykologická poradna, kde se děti mohly zeptat na všechno, co je o houbách zajímalo. Zjistily třeba, že i houby mají své „triky“, jak přežít v přírodě, a že ne každá krásná houba je k jídlu. Děti také vyplňovaly pracovní list s otázkami, kde hledaly odpovědi přímo mezi vystavenými exponáty. Pracovaly s nadšením, navzájem si pomáhaly a měly z každé správné odpovědi obrovskou radost.”
A protože se na výstavu vypravila i studentka oktávy Tereza Maroušková (společně s ostatními seminaristy z biologie a studenty 1. ročníku), pojďme si přečíst i její reportáž z této akce: “My, seminaristé z biologie, jsme vyrazili na výstavu hub, která se konala v táborské botanické zahradě. Výstavou nás provedl amatérský mykolog Pavel Špinar, který nám poutavě vyprávěl o různých druzích hub, jejich významu v přírodě, i o tom, jak se dají rozlišovat. Dozvěděli jsme se například, jaký je rozdíl mezi výtrusnými a stopkovýtrusnými houbami, jak houby fungují v ekosystému jako rozkladači a jak důležitou roli hrají v symbióze s rostlinami. Mohli jsme zde vidět spoustu vzácných druhů, které běžně v lese nepotkáme. Také nám vysvětlil, podle jakých typických znaků lze poznat jedlé a jedovaté houby. Výklad pana Špinara nám všem rozšířil vědomosti o houbách. Byla to také skvělá příležitost vidět tyto netradiční houby na vlastní oči a ne, jen v učebnicích. Výstava byla velmi poučná a myslím si, že většina z nás si odnesla spoustu nových informací.”
Foto: Erika Vořechovská, Mgr. Žaneta Žahourová
Text: Tereza Maroušková, Erika Vořechovská
