Milí čtenáři,
když jsem psal článek o deseti letech s naším magazínem, uvědomil jsem si, jak moc se změnilo technické vybavení českého školství. I těch deset let stačilo k tomu, aby vymizely poslední „dubna“ (klasické tabule s magnetickým povrchem), křídy a houby na mazání tabulí. Před deseti lety ještě fungovaly papírové třídnice, proškrtávaly se hodiny a absence žáků a někdy došlo i na „ztrátu třídní knihy“. To je z dnešního pohledu pravěk. I nabídka digitálních materiálů, map, fotografií a zdrojů doznala obrovského rozmachu – horkotěžko jsme se snažili pro žáky připravit digitální archiv materiálů, to ale naráželo na mnoho technických problémů, v neposlední řadě s nevhodným připojením k internetu.
Dnes je vše jinak, od interaktivních tabulí, před digitální propojení, až po využití chytrých zařízení a AI při výuce. A přestože technologie mění způsob, jak učíme, nejcennější zůstává lidský kontakt a zkušenost učitele. Škola dnes není jen místem, kde se předávají fakta – je to prostor, kde děti nacházejí inspiraci, učí se samostatnosti a připravují se na svět, který se neustále mění.
Za celou redakci přeji hezké čtení!
Hezké čtení přeje
Marek Švadlena
Časopis si můžete prohlédnout online