Ve čtvrtek 20. února 2025 se naše třída kvarta zúčastnila vzdělávacího programu Heydrichiáda. Sraz jsme měli v 8:00 na Žižkově náměstí, odkud jsme se společně vydali na náměstí Mikuláše z Husi do prostor bývalého kláštera, dnes využívaných Husitským muzeem.
Po příchodu jsme si vyslechli pokyny a úvodní informace k programu, poté už jsme se vydali přes chladný dvůr na prohlídku bývalých cel. Z důvodu rekonstrukce jsme však mohli jen nakouknout, protože místnosti vyplňovaly všechny možné i nemožné artefakty. Po menším výkladu o jednom z táborských odbojářů (Jaroslavu Vackovi) jsme se přesunuli do větší místnosti v prvním patře, kde byly židle a projektor s prezentací. Zde probíhal veškerý následující program. Ze začátku nám paní lektorka kladla různé otázky, nikomu se moc nechtělo mluvit, tak jsem slušně odpovídal já. To se však mírně nelíbilo mně a ani paní lektorce. Po mírném upozornění spolužáků, že sem nepřišli jen posedět, se začali ozývat i ostatní.
Náplň zmíněné prezentace byl hlavně atentát na zastupujícího říšského protektora a dění po něm. Program ubíhal poměrně rychle až do chvíle, kdy jsme si měli udělat rekonstrukci atentátu. Nejhorší bylo vybrat, kdo bude kdo. Po chvíli přemlouvání a dohadů se toho ujal námi zvolený režisér Lukáš, který svým velmi milým způsobem přesvědčil všechny, co se bránili, i když možná zabralo i to, že mu skoro nikdo nedokázal odporovat. Mně byla určena právě role zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Pro naše divadlo byly k dispozici i pěkně zpracované rekvizity, takže nám tam mohly projet tři tramvaje, Kubiš s Gabčíkem mohli použít své zbraně a pro zraněného protektora mohla přijet sanitka. V rolích excelovali například Martin, jenž se své role Jana Kubiše zhostil perfektně, dále pak i pan Malý (Adam), v roli kolaborantského řezníka, nebo duo pánů saniťáků (Matěj a Honza), kteří mě dokázali na nosítkách odnést až ven z místnosti. Kvůli zvěčnění našeho uměleckého počinu na mobilní telefon naší paní učitelky jsme si představení ještě jednou zopakovali. To už byl skoro konec. Následovalo kratší povídání o heydrichiádě přímo v Táboře a pak zhodnocení, které každý napsal na malý papírek a anonymně vhodil do klobouku.
A poté jsme již vyrazili zpět do školy, kde už nás s testy v náručí vítala naše milá paní učitelka angličtiny. A tímhle toto naučné dopoledne plné nových informací skončilo:).
Text: Tomáš Novák
Foto: Mgr. Lenka Zedníková
