Petr Říbal (1985) je známý český televizní a rádiový moderátor. Začínal na rádiu Most, mohli jste ho vidět ve Snídani s Novou, v současné době působí na rádiu Evropa 2. Od roku 2021 je ženatý a v roce 2024 se mu narodila dcera.
Ahoj Petře, co je podle tebe největší výzva pro moderátora?
Ahoj Marku, díky za otázku. Myslím, že je nesmírně důležitá příprava a pak schopnost vědět co říci a co předat. Jedna věc je mluvit, druhá je ale mít co říct. To jsou podle mě dvě rozdílné věci a podstata moderátora. Můžeš totiž moderovat v podstatě cokoliv, mě se za těch patnáct let naskytlo to štěstí moderovat v televizi, doma – tak tomu říkám – na rádiu Evropa 2, mám za sebou spoustu různorodých kulturních akcí jako jsou plesy, hudební festivaly nebo firemní akce. Je krásné, kolik lidí potkáš, kolik se dozvíš nových věcí a jako moderátor se musíš prostředí přizpůsobit. Já si říkám, že pokud do toho dáš srdce, se dá moderovat i v Kauflandu „že na kase číslo tři máte volno“….
Takže tě tam můžeme očekávat na podzim?
Nebráním se ničemu (smích), třeba přijde nabídka… Můj život je moderování a stojím si za tím, že se dá vkusně odmoderovat úplně všechno!
Co je podle tebe větší výzva, moderování v rádiu nebo v televizi?
Obojí má něco do sebe, v rádiu je pohodička, že vás nikdo nevidí, nemusíte si hlídat řeč těla, třeba máchání rukama. Na rozdíl tomu od televize, kde mi naopak často pomůže nějaké gesto, které tam udělám tělem tomu, co chci předat divákům, což naopak v rádiu nejde.
Co se ukrývá za přípravou?
Třeba do rádia se připravuji pořád. Neexistuje chvíle, kdy bych se nepřipravoval na vysílání na Evropě 2, cokoliv může být inspirací o čem povídat. Máme teď čtrnáctidenní holčičku, tak i při porodu jsem točil pro inspiraci a mluvil jsem o tom před nedávnem v rádiu. Držel jsem manželku za ruku a říkal jsem jí „neboj miláčku, vydrž to, půjdeme pak do Pařížský“ a asi týden po porodu mi říká, že si z porodu moc nepamatuje, jenom tu větu o Pařížský a to je taková vtipná historka, která se do rádia dá použít a ukazuje, že to vysílání je všudypřítomné.
Je někdo, s kým by si chtěl dělat rozhovor?
Chtělo by to vypilovat angličtinu, protože mě baví Jimmi Fallon, sleduji ho a bylo by zajímavé vést s ním rozhovor o jeho životě a jak se připravuje na jeho show. Nebo s astrofyziky studujícími vesmír, třeba se Stephenem Hawkingem, rozebírat s nimi do hloubky to celé vesmírné téma, to by mě moc bavilo.
Co předcházelo moderování? Chtěl si vždy být moderátor?
Nedávno jsem o tom přemýšlel, bral jsem se jako kluk, který sedí v rohu a pozoruje co se děje, klasický introvert. Asi to pozorování mám rád, ale nutilo mě to ty věci oglosovat, zapojit se do konverzace, takže to směřování tam asi bylo vždycky, už na základce jsem hrál svojí první diskotéku, ještě z kazet, na střední jsem přičichl i k moderování, dokonce jsem moderoval i svůj maturák, měli jsme prostě málo peněz a tak to padlo na mě (smích), poté přišla první zkušenost s rádiem, udělal jsem konkurz, dokonce jsem začínal zadarmo, ale mě to bylo jedno, to bych raději jedl suchej chleba, abych mohl vysílat a získávat zkušenosti. Dnes to samozřejmě nese nějaké peníze, ale vždy mě to nesmírně bavilo.
Závěrem, nezapomeňme na klasickou otázku, co by si vzkázal našim čtenářům?
Pokud sami nebudete chtít, tak co řeknu, vás stejně nebude motivovat. Musíte cítit, kam chcete směřovat, protože píle a snaživost je víc než momentální talent. Třeba když někdo přijde, začne hrát na kytaru, ale tolik netrénuje, tak ho pravděpodobně předeženou ti, kteří se tomu věnují a ta cesta se objeví!
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí do profesního a rodinného života.
Děkuji a já vám také!
Rozhovor: Mgr. Marek Švadlena
Foto: archiv Petra Říbala