Měli jsme unikátní příležitost se setkat s odborníkem na herpetologii Janem Pavlasem a uspořádat s ním besedu s názvem “Za plazy na konec světa”, kterou navštívilo šest tříd naší školy. A kdo by lépe popsal svůj výzkum na Filipínách, v místech kam ještě žádný výzkumník nevkročil, než on sám.
Ne každý v sobě najde odvahu následovat svůj vnitřní hlas a pokusí se o naplnění svých dávných snů. Trvalo mnoho let, kdy jsem získával cenné zkušenosti a připravoval se na pomyslný krok do neznáma. Od té doby jsem na jihu Filipín ušel dlouhou trnitou cestu, na které jsem nepřekonával jen překážky, které mi postavila do cesty příroda, ale i člověk. Bezpečnostní situace v regionu má daleko od ideálního stavu a administrativa týkající se získání povolení pro vstup do chráněných krajinných oblastí a na kmenová území představuje další velkou výzvu. Terénní výzkumníci zkrátka nemají na ostrově Mindanao na růžích ustláno. Během posledních dvou let se mi podařilo navštívit místa, kam noha žádného výzkumníka ještě nikdy nevstoupila. Jako člen expedičního týmu Mindanao State University – Iligan Institute of Technology jsem byl u několika dechberoucích nových objevů. Přišlo mi to všechno až neuvěřitelné.
Po dlouhodobém pobytu na Filipínách jsem mohl na vlastní kůži zažít, jak složitý a ryzí je život v odlehlých zemědělských oblastech, kterým ještě vládnou tamní domorodé kmeny. Říká se, že empirická zkušenost je nenahraditelná a těžko zprostředkovatelná prostřednictvím slov, ať už se budete snažit podělit se o své zážitky sebevíc. Je nesrovnatelný rozdíl, jestli pracujete se silně jedovatou kobrou v Evropě, kde je dostupná kvalitní zdravotní péče a vysoká pravděpodobnost, že budete v případě nehody zachráněni, a nebo jestli musíte takového plaza odchytit v poli na okraji domorodé vesnice hluboko v horském pralese. Nesmíte udělat chybu, poněvadž selhání by pro vás bylo s vysokou pravděpodobností osudné. V takových chvílích si člověk uvědomí, odkud pochází strach místních lidí z jedovatých hadů. Díky takovým situacím jsem se rozhodl lidem žijícím v odlehlých oblastech jižních Filipín pomoci. Snažím se jim vysvětlit, jak koexistovat s jedovatými hady, jakou mají taková zvířata roli v ekosystému naší planety a hlavně jak zůstat v bezpečí. Je špatné, když rodina přijde o otce nebo matku pouze díky strachu, zkratkovitému jednání nebo špatnému vyhodnocení situace. Je třeba si též uvědomit, že i taková zvířata jako jsou kobry nebo chřestýšovci jsou nedílnou součástí světa kolem nás. Jen málokdo ví, že díky vědě, výzkumu a vývoji léků na základě studia hadích jedů tato zvířata s nejvyšší pravděpodobností zachrání či prodlouží mnohem vice životů než vezmou.
Během své návštěvy jsem měl tu možnost se s žáky Táborského soukromého gymnázia a Základní školy podělit nejen o nové objevy z plazí říše, ale i o staré zvyky a rituály kmene Higaonon. Jsou to lidé, jejichž způsob života mnohým z nás může připadat na hony vzdálený. Přesto jsem si mezi nimi našel přátele a spojence, se kterými nás váže spousta silných zážitků. Prostředí lidskou rukou nedotčeného primárního deštného lesa umí být místem, které nastaví člověku zrcadlo do nitra vlastní duše. Přijde mi krásné, že s lidmi tak jinými jsme dokázali zvládnout nemožné, spolupracovat, dělit se o jídlo a skrze každodenní obtíže prožívat chvíle sdíleného štěstí. Kéž by toho byli schopni všichni lidé na Zemi. Svět by hned byl lepším místem.
Závěrem mi dovolte vyjádřit vděk za příležitost na Táborském soukromém gymnáziu a Základní škole přednášet. Děkuji panu Marku Švadlenovi a celému profesorskému sboru za vřelé přijetí a asistenci během přednášek. Stejně tak děkuji všem žákům a posluchačům za zájem a ochotu naslouchat. Doufám, že pro vás pro všechny byla moje přednáška inspirací. Přeji si, abyste byli štastní a dokázali jednou vykročit za tím svým snem, který je jen a pouze váš. Ať už bude jakýkoliv. Já jsem ten svůj našel v zelenavých hlubinách neprobádaných deštných lesů. Je to místo, které mám ze všech míst na celém světě nejradši. Přesto se k vám odtamtud kdykoliv rád vrátím, samozřejmě se spoustou nových poutavých příběhů.
Pokud se o herpetofauně jižních Filipín chcete dozvědět vice, navštivte moji edukační stránku na Facebooku: Herping Honza – Mindanao Reptile Enthusiast.
Text: Jan Pavlas
Foto: archiv Jana Pavlase, Mgr. Marek Švadlena
