Naše třídy kvarta a sekunda měly naplánovanou exkurzi do okolí Berouna, nejprve na hrad, který roku 1348 nechal postavit samotný český král a římský císař – Karel IV. A ano, určitě někteří poznali, že se jedná o Státní hrad Karlštejn. Poté jsme se vydali do Koněpruských jeskyní a na závěr i do samotného Berouna.
Vše tedy začalo brzkého rána, kdy se účastníci zájezdu scházeli před budovou školy, a čekali na příjezd autobusu. Ty úsměvy a rozzářené oči, když autobus přijížděl… a najednou si všichni přestali stěžovat, že museli brzy ráno vstávat, a těšili se na velké dobrodružství. Jakmile nás učitelé spočítali, všichni jsme se hrnuli do autobusu, kde nás přivítala paní průvodkyně a pan řidič. Paní průvodkyně nás obeznámila s danou situací a mohli jsme vyrážet!
Cesta trvala něco okolo dvou hodin, které pro někoho mohly být celou věčnost a pro někoho jako lusknutí prstů. Snad ale všichni známe dnešní situace na silnicích, takže ne celou dobu jsme jeli jako “tryskomyši”. Během čekání v menší koloně nás paní průvodkyně zabavila svým vyprávěním o městě i hradu Karlštejn či dalších významových lokacích, kterými jsme projížděli. Po dvouhodinové cestě jsme se všichni těšili na protažení nohou. Ta radost, když jsme míjeli značku Karlštejn, byla neskutečná, ještě větší, než když jsme se dozvěděli že v tento den nemusíme do školy : )! Cestou z parkoviště jsme si už všichni představovali jaké to uvnitř takového pokladu České republiky bude vypadat.
V hradu se nás ujmula paní průvodkyně, která nás celým sídlem císaře Karla IV. provedla. Měla velmi zajímavý proslov o tom, jak Karel IV. žil, co se za jeho vlády dělo, proslov o samotném Karlštejnu… Vše nás naprosto ohromilo, a pokud se tu najde někdo, kdo na hradě Karlštejn nebyl, doporučuji si pustit alespoň film od pana Vrchlického – Noc na Karlštejně. Zde zdaleka nekončíme! Naše další cesta vedla do Koněpruských jeskyní a do města Beroun. Tento nejdelší jeskynní systém v Čechách najdeme tedy v obci Koněprusy, nedaleko Berouna. Naše trasa v jeskyni, kde se nás ujal místní průvodce, byla dlouhá 620 metrů, a jelikož nás uchvátila místní krása, bylo to pár kroků. Stropy jsou i ze strany; když se dlouho nic neděje něco se stane; co jeskyně schvátí to už nenavrátí – toto jsou fráze geologů, které u nás všech utkvěly v paměti. Naprosto úžasná prohlídka, a vřele doporučuji.
Naše jízda tedy končí návštěvou města Berouna, kde jsme na náměstí měli rozchod. Každý jsme si tak mohli toto historické město užít svým způsobem. Jakmile jsme se zase všichni sešli, čekala nás cesta domů. Paní průvodkyně nám v autobuse položila posledních pár otázek, které samozřejmě souvisely s exkurzemi. Doufám že si všichni výlet po Středočeském kraji užili, ale podle nadšených výrazů bych řekla, že všichni byli spokojeni. Tímto bych chtěla za nás všechny poděkovat paní učitelce Marešové a panu učiteli Švadlenovi, kteří s námi celý den přežili a vše skvěle zorganizovali!
Text: Eliška Schlehoferová, kvarta
Foto: Mgr. Marek Švadlena
