Když jsem se koncem září po dvou letech nepřetržitého pobytu na jihofilipínském ostrově Mindanao rozhodl vrátit do Česka, s radostí jsem uvítal příležitost se opět podělit se o svoje poznatky s žáky TABSG.
Během přednášek jsem se opět cítil vítán a potěšilo mě, že si studenti uchovali přirozenou zvídavost, dokázali udržet pozornost a mnozí jevili o danou problematiku nepředstíraný zájem. Všechny přednáškové bloky tak utekly jako voda a já si na jejich konci uvědomil, kolik času uplynulo mezi mojí první a druhou návštěvou Táborského soukromého gymnázia. Přistihl jsem se, že nevědomky bilancuji, co se mi během posledních dvou let podařilo zvládnout. V první řadě se mi podařilo realizovat vlastní projekt v podobě mapování biodiverzity obojživelníků a plazů v lesoparku Morgadez Arboretum v provincii Agusan del Sur. Místní rodině vlastnící několik desítek hektarů drahocenného sekundárního pralesa jsem pomohl udat směr, jakým se v případě jejich vysněného podnikání v oblasti ekoturismu ubírat. Též jsem přesvědčen, že jsme společně položili základy bezpečného field herpingu na problematickém území filipínského Mindanaa.
Na jaře roku 2025 jsem se rozhodl vytvořit si příležitosti, abych mohl pravidelně publikovat a sdělit tak světu nejen nové poznatky a zajímavé objevy, nýbrž i dát hlas herpetofauně jižních Filipín, díky kterému bude brána v potaz nutnost ochrany těchto živočichů a především jedinečných biotopů, které obývají. Moje články v českém geografickém magazínu Koktejl měly velmi pozitivní ohlas, stejně jako i pravidelná publikační činnost v renomovaném zahraničním odborném periodiku Responsible Herpetoculture Journal, kde mi byla záhy nabídnuta možnost stát se stálým členem redakce. S hrdostí jsem zvedl hozenou rukavici a jakožto Contributing Editor for South-Eastern Asia jsem našel svoje místo v týmu uznávaných světových herpetologů, chovatelů studenokrevných živočichů a autorů. Díky svědomitosti, disciplíně a pracovitosti bylo moje úsilí korunováno knihou Za plazy a obojživelníky na konec světa (Universum, EUROMEDIA GROUP, a.s. 2026), která vyšla letos v říjnu.
Když se ohlédnu zpětně, uvědomím si, že poslední dva roky jsem strávil buď v hlubinách tropických deštných lesů nebo za psacím stolem. Vedle výše zmíněných úspěchů se mi podařilo uskutečnit několik výprav do ne příliš bezpečné provincie Cotabato, probádat odlehlá zákoutí tajemného ostrova Dinagat, či se stát prvním cizincem, který se v provincii Bukidnon zúčastnil Panlauy, každoroční výpravy domorodců z kmene Higaonon do nitra primárního horského pralesa, během které se nastupující generace učí umění přežití v divočině a je zasvěcována do kmenových tradic a rituálů. Mnohým se může zdát, že jsem ušel obrovský kus cesty a dosáhl obdivuhodných cílů. Ve svém nitru však stále cítím, že jsem na cestě, která ještě nekončí. Kam všude mě zavede záleží na mých rozhodnutích, odhodlanosti, pracovitosti a disciplíně, stejně jakož i na vedlejších okolnostech, které nemohu ovlivnit. Je však zřejmé, že štěstí je třeba jít naproti. Stejně tak je moudré vnímat dosažené úspěchy spíš jako příjemné zastávky než jako nějaké definitivní cíle.
Proč? Protože život je cesta a my nikdy nesmíme přestat jít a někam směřovat. A je naší zodpovědností vůči sobě samým zvolit si ten správný směr.
Jan Pavlas (*1982 v Praze)
Autor, terénní herpetolog, dobrodruh a kulinářský nadšenec. V současnosti tráví nejvíce času na jihofilipínském ostrově Mindanao, kde se vedle výzkumu zaměřeného na biodiverzitu herpetofauny věnuje vlastním ochranářským projektům a snaží se realizovat vzdělávací program zaměřený na koexistenci místního obyvatelstva s plazy. Jeho články pravidelně vychází v mezinárodním odborném časopisu Responsible Herpetoculture Journal. Ve stejném periodiku zastává funkci editora pro oblast jihovýchodní Asie. Jeho reportáže jsou s železnou nepravidelností publikovány v největším ryze českém cestovatelském magazínu Koktejl. Je rovněž autorem knihy Za plazy a obojživelníky na konec světa (Universum, EUROMEDIA GROUP, a.s. 2026) která je vyvrcholením jeho letitého badatelského úsilí. A knihu si můžete půjčit i ve školní knihovně – pozn. redakce.
Text: Jan Pavlas
Foto: Mgr. Marek Švadlena, archiv Jana Pavlase
