Třetí meeting našeho programu Erasmus+ se tentokrát konal ve Slovinsku – ve městečku Škofja Loka, myslíme, že není nutné toto místo představovat, vždyť tam jezdíme už ntnou řádku let. Dříve na výměnné pobyty v rámci spolupráce našich gymnázií, v současné době na programy Erasmus+. A jak jsme se tam měli?
CZ:
V pondělí 11. října jsme se po měsíci opět setkali na programu Erasmus+, tentokrát konaný ve slovinské Škofja Loce. Na cestu se vydali reprezentanti 1., 2. a 4. ročníku, v poněkud dívčí přesile. Pedagogický sbor zastupovali paní učitelky Hesová a Lískovcová. Vzhledem k počtu účastníků se jelo osmimístným autem, které zdárně dorazilo do cíle za 7 hodin. Při pohledu na ubíhající krajinu je nutno konstatovat, že rozdíl mezi Rakouskem a Slovinskem je téměř k nerozeznání. Obě země jsou si velmi podobné jak v architektuře, tak přírodou. Na rozdíl od předešlých let se kvůli koronavirové situaci nebydlelo v rodinách, ale v hotelu. Po ubytování jsme si prohlédli malebné městečko, které svou rozlohou připomíná spíše vesnici. Po krátkém odpočinku přišla na řadu první samostatná výprava do školy za účelem večeře.
V úterý ráno, po klasické hotelové snídani, jsme se vydali do Gymnázia Škofja Loka. Po přátelském přivítání přišli na řadu seznamovací hry s dalšími účastníku z Polska a Rakouska. Slovinské osazenstvo mělo vše perfektně nachystáno, takže o zábavu nebyla nouze. Také jsme měli možnost při jedné z aktivit poznat různá místa ve škole. Nutno podotknou, že celý komplex je v podstatě složena ze 4 škol, takže na nedostatek místa jsme si nemohli stěžovat, jelikož je celá budova opravdu rozlehlá. Absolvovali jsme podrobnější prohlídku s výkladem hostitelů. Pak nás čekalo velmi milé setkání se starostou města, který překvapil svou češtinou. První odpolední hodiny jsme strávili v chemické laboratoři výrobou vlastního mýdla. Všichni oprášili své znalosti z chemie, a i s malou dopomocí podrobného návodu se všem podařilo odnést si vlastnoručně vyrobený suvenýr. Celý zbytek odpoledne byl volný a otevřen libovolným aktivitám, někteří jej využili pro odpočinek a jiní pro další seznamování s ostatními účastníky. Večer samozřejmě následovala večeře.
Následující den jsme se místní hromadnou dopravou přesunuli do hlavního města Lublaně. Jelikož je tato metropole vzdálená doslova, co by kamenem dohodil, cesta trvala přibližně 45 minut. I po mírném kolapsu ranní dopravy jsme zdárně dorazili na hlavní nádraží. Pár kroků od něj jsme navštívili charitativní obchod, kam mohou lidé přinést nevyužívané věci, jejichž prodejem organizace získává finanční prostředky. V tvořivé dílně jsme mohli svým uměním přispět k chodu obchůdku. Dále nás čekal přesun na hlavním náměstí, cestou jsme viděli krásnou slovinskou architekturu, například v podobě stará tržnice, která byla dříve využívána především řezníky. Po úvodní procházce na nás čekal průvodce, se kterým jsme si prohlédly nejzajímavější místa. Zavedl nás k budově dnešní hudební konzervatoře, k univerzitní knihovně a na jedno z malebných náměstíček, ze něhož byl vidět Lublaňský hrad. To hlavní však je, že nám zábavnou a neotřelou formou předal obrovské množství informací. Následný rozchod jsme využili k nákupu suvenýrů a ochutnávce tradiční slovinské kuchyně, která byla výborná a po náročném dni nás dostatečně zasytila. Cestu zpět jsme absolvovali vlakem, což bylo o poznání kratší než ranní autobusové dobrodružství.
Čtvrteční nástup do školy byl brzký, již v 7:15 jsme se zúčastnili hodiny angličtiny, následovala chemie, při které jsme kvůli výuce v mateřském jazyce moc nepochytili. Tělocvik, který přišel hned v závěsu si většina užila díky velké tělocvičně a zábavnému volejbalovému turnaji. Po obědě proběhl workshop o plýtvání jídlem. Dále jsme dostali prostor pro naše prezentace. Po převzetí certifikátů jsme zakončili den společnou procházkou k místnímu kostelu. U rozloučení s ostatními studenty ukáplo i pár slz, ale s příslibem brzkého shledání na dalších projektech, byla situace alespoň o něco snazší.
Poslední ráno probíhalo v poklidu. Po snídani a zabalení zbývajících věcí jsme nasedli do auta a vyrazili vstříc domovině. Odjížděli jsme plni krásných dojmů a zážitků, jelikož atmosféra byla po celý projekt velmi přátelská a vstřícná, takže se nám v pátek Škofja Loka opouštěla opravdu velmi těžce.
EN:
On Monday 11th October we met thanks to the programme Erasmus+ again after a month. This time it was held in Slovenian Škofja Loka. There were the representatives of the first, second and fourth year, the girls were in the majority. The teaching staff were represented by the teachers Hesová and Lískovcová. With regard to the number of participants, we went by an eight-seat car that reached the destination in seven hours. Watching the landscape, it must be said that the difference between Austria and Slovenia is almost indistinguishable. These two countries are very similar both in architecture and in nature. Unlike the previous years due to the bad coronavirus situation we weren´t accommodated in families but in a hotel. After check-in we did some sightseeing of a picturesque town that regarding its area resembles rather a village than a town. After a short rest there was the first individual expedition to school so as to have dinner.
On Tuesday morning after a typical hotel breakfast we set out to the grammar school (Gymnasium) Škofja Loka. After a friendly welcome there were some get-to-know-you games with other participants from Poland and Austria. Everything was fantastically prepared by Slovenian staff so we had a lot of fun. We had also a chance to discover different places at school during one of the activities. It should be noted that the whole premises consists, in fact, of four schools so we could not complain about a space shortage as the whole building is really large. We went through a detailed inspection with our hosts´commentary. After this there was a very pleasant meeting with the mayor of the town who surprised us by his knowledge of the Czech language. We spent the first afternoon hours in the chemistry laboratory making our own soap. Everybody brushed up his chemistry knowledge and with a little help of elaborate instructions we managed to carry off a self-made souvenier. The rest of the afternoon was free and we could do any activities we wanted to. Some just had a rest, some used the free afternoon for meeting the other participants. And, of course, in the evening we had dinner.
The next day we went to the capital city Lublan by a local public transport. Since this metropolis is not far away, the journey took us approximately 45 minutes. Even after a slight collapse of the morning traffic we successfully got to the main station. A few steps from here, we visited a charity shop where people can bring things they do not use any more and the charity gets financial means by selling these things. In their creative workshop we could contribute to its working thanks to our skills. Then, we moved to the main square. On the way we saw marvelous Slovenian architecture, i.e. an old market place which was used mainly by butchers in the past. After initial walk there was a guide waiting for us to do some interesting sightseeing. He took us to the building of the conservatoire, the university library and one of the most picturesque little squares from where we could see the Lublan Castle. The main point to say is that he presented a huge amounts of information in an amusing and original way. We spent the rest of our free time buying souveniers and tasting traditional Slovenian cuisine which was delicious and filled up our stomaches after a hard day. On the way back we took a train which was shorter than the morning bus adventure.
Thursday arrival to school was very early, already at 7.15 we attended the English lesson followed by chemistry lesson which we did not understand much because it was taught in their mother tongue. Most of us enjoyed the PE lesson thanks to the large gym and funny volleyball tournament. After lunch there was a workshop about food wasting. We could also have our presentations. After receiving
the certificates, we finished the day by common walk to the local church. Saying goodbye to other students we dropped a few tears, however, it was easier when we promised to meet again soon.
The last morning was passing off peacefully. After breakfast and packing the things we got in the car and set out home. We left Slovenia full of lovely impressions and experiences. The atmosphere was very friendly and helpful during the project, so on Friday it was really hard for us to leave Škofja Loka.
