V rámci akce
„Evropský koncil mládeže“
nás navštíví
studenti ze Škofja Loky
a studenti z Kostnice.

PŘÍPRAVNÉ KURZY

I v letošním školním roce
nabízíme
přípravné kurzy.
Více informací >

PŘEDŠKOLNÍ PŘÍPRAVKA

Máte doma předškoláka?
Nabízíme od října 2017
předškolní přípravku.
Více informací >

ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, Zavadilská 2472, Tábor

Program proti šikanování vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j. 24 246/2008-6 a je součástí školního Minimálního preventivního programu. Je vypracován v souladu s platným zněním Školního řádu.

1) Cíl:

Cílem programu je vytvořit ve škole bezpečné, respektující a spolupracující prostředí. Škola se zaměří na oblast komunikace, rozvíjení pozitivních vztahů mezi žáky ve třídách i mezi žáky a učiteli, a to bez ohledu na to, zda zde k projevům šikany již došlo či ne.

2) Odpovědnost za plnění programu:
  • na tvorbě i realizaci programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci
  • jeho koordinace je v kompetenci ŠMP
  • za realizaci je odpovědná ředitelka školy
3) Co je a co není šikana:

Jeden nebo více žáků úmyslně a většinou opakovaně týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu agresi a manipulaci.

Základní formy:

  • fyzická šikana: bití, vydírání, loupeže, poškozování věcí, sexuální násilí
  • psychická šikana: nadávky, pomluvy, vyhrožování, zesměšňování, urážky, nevhodné zraňující přezdívky
  • smíšená – kombinace obou
  • přímá šikana – viz psychická a fyzická
  • nepřímá šikana – navádění k ubližování, rozšiřování pomluv, symbolická agrese - vyjádřená v kresbách, básních apod., ničení věcí oběti, agresor pošle někoho, aby oběť zbil, nějak jí škodil atd., opakované otázky, neodpovídání na pozdrav aj.

Šikana je každé chování, které splňuje tyto znaky:

  • je cílené vůči jedinci nebo skupině
  • je obvykle opakované, často dlouhodobé
  • jeho záměrem je oběti ohrozit, ponížit či zastrašit
  • oběť se mu neumí bránit a dlouhodobě trpí

Šikana není:

  • jednorázová rvačka, nevhodný vtip či konflikt
  • vyčlenění dítěte z kolektivu, pokud není motivováno snahou ublížit či pobavit se na jeho úkor
4) Šikana z hlediska zákona:

Šikana bývá nejčastěji postihována podle ustanovení trestního zákona a to jako:

  • trestný čin omezování osobní svobody (podle § 231)
  • trestný čin vydírání (podle § 235)
  • trestný čin útisku (podle § 237)
  • trestný čin loupeže (podle § 234)
  • trestný čin ublížení na zdraví (podle § 221)
  • trestný čin poškozování cizí věci (podle § 257)
  • trestný čin znásilnění (podle § 241), či pohlavního zneužívání (podle § 242)

K tomu, aby byl pachatel postižen, musí být starší 15 let (15-18 let mladiství). Děti mladší 15 let trestně odpovědné nejsou, jsou však předány do péče orgánu sociálně - právní ochrany, případně mohou být postiženi jejich rodiče. Nezletilému pachateli je možné nařídit ústavní výchovu, může nad ním být stanovený dohled. Pokud jde o trestní sazby, je v případě šikany možný i jednočinný skutek, tzn. že jedno jednání může být kvalifikováno jako více trestných činů.

5) Prevence šikany

Každý pedagog je odpovědný za vytvoření zdravého klimatu třídy. Je povinen zejména:

  • podporovat rozvíjení pozitivních vztahů mezi dětmi
  • jednat s dětmi jako s partnery
  • udržovat ovzduší důvěry mezi dětmi a pedagogy
  • v kritických situacích dát jasně najevo, že špatné chování nelze tolerovat
  • nebýt lhostejný k projevům agresivity
  • informovat děti i rodiče, na koho se obrátit při problémech- třídní učitel, výchovný poradce, schránka důvěry, vedení školy, linka důvěry…

Ředitelka školy:

  • zajišťuje vzdělávání pracovníků v oblasti šikanování,
  • zajišťuje doplňování školní knihovny o literaturu z oblasti sociálně patologických jevů,
  • zajistí, aby ve školním řádu byla jasně stanovena pravidla chování včetně sankcí za jejich porušení,
  • zajistí v souladu s pracovním řádem dohled pedagogických pracovníků nad žáky ve škole i při školních akcích,
  • zajistí, aby žáci a pedagogové byli seznámeni s negativními důsledky šikany,
  • spolupracuje se ŠMP a TU při řešení krizových situací.

Školní metodik prevence (ŠMP):

  • koordinuje plán proti šikanování a následně s programem proti šikanování seznámí všechny pedagogické pracovníky,
  • spolupracuje s TU a vedením školy při řešení krizových situací,
  • spolupracuje s okresním metodikem prevence, zdravotnickými zařízeními nebo psychology, Policií ČR, orgány sociálně právní ochrany dětí a mládeže, Renarkonem …,
  • podílí se na aktivitách v rámci prevence šikany.

Třídní učitelé (TU):

  • na začátku školního roku informují žáky i rodiče, na koho se obrátit při problémech ve škole (TU, ŠMP, výchovný poradce, vedení školy), ale i mimo školu,
  • seznámí na začátku roku žáky i rodiče s programem proti šikaně (web školy, třídnické hodiny, třídní schůzky),
  • řeší okamžitě projevy sociálně patologického chování (ve spolupráci s vedením školy a ŠMP),
  • v průběhu školního roku vedou třídnické hodiny, mluví se žáky, zajímají se o jejich problémy, diskutují o zdravých a nezdravých mezilidských vztazích.

Rodiče:

  • v případě podezření na šikanu týkající se nejen jejich dítěte, ale i ostatních spolužáků, informují TU nebo jiného pedagoga, ŠMP, VP nebo přímo vedení školy,
  • spolupracují se školou při řešení problému,
  • vzdělávají se v dané oblasti,
  • spolupracují s PPP či jinými odbornými pracovišti v případě problémů.

Aktivity školy v prevenci proti šikaně:

  • adaptační kurzy pro žáky 1. ročníku a primy
  • školní akce (kurzy, exkurze, divadlo, projektové cesty a aktivity atd.)
  • prožitkové programy pro tuto tématiku v rámci PPP ve škole a mimo školu (viz MPP)
  • práce učitelů, případně ŠMP nebo VP s třídním kolektivem,
  • informační leták, doporučená literatura a kontaktní adresy na webových stránkách školy, na nástěnkách ŠMP a VP
  • poradenské služby VP a ŠMP, pravidla chování ve Školním řádu
6) Krizový plán

Postup při řešení šikany nebo podezření na šikanu:

  • informovat TU, také ŠMP a vedení školy, dohodnout další postup, je třeba postupovat velmi uvážlivě a citlivě, každý případ je jiný, dodržovat diskrétnost a důvěrnost informací, neřešit před celou třídou,
  • zorientovat se v situaci, provést orientační šetření (ŠMP ve spolupráci s TU),
  • zvážit, zda požádat o spolupráci okresního metodika prevence, zda provést, sociometrické testy, zda přivolat Policii ČR apod.,
  • postupovat v souladu s Metodickým pokynem MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j. 24 246/2008-6.

Pro vyšetřování počáteční šikany:

  1. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi - v soukromí, upozornit, že případ nebude řešen před celou třídou. (TU, ŠMP)
  2. Nalezení vhodných svědků. (TU)
  3. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky, nikoli však konfrontace obětí a agresorů. Zaměřit se na otázky Kdo je obětí a kdo agresorem, Kolik jich je, Kdo je iniciátorem, Kdo je aktivním účastníkem, Co, kdy a kde dělali agresoři obětem, Jak dlouho to trvá, …. (TU, ŠMP).
  4. Zajistit ochranu obětem. Znovu s nimi hovořit (velmi citlivě), pokud se lišila jejich výpověď od výpovědi svědků. Případně se spojit s rodiči oběti a požádat o pomoc a spolupráci. (TU, ŠMP)
  5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi - snažit se najít nejslabší článek, dovést je k přiznání či vzájemnému obviňování.(TU, ŠMP, minimálně dva).
  6. Svolat schůzku za účasti vedení školy, ŠMP, TU. Projednat, zda se jedná o šikanu a v jaké závažnosti, jaká opatření učinit vzhledem k oběti a agresorovi i třídě jako celku, rozhodnout, kdo bude jednat s rodiči obětí a agresorů.
  7. Pozvat do školy rodiče agresorů (jsou-li nezletilí), seznámit je s navrženými opatřeními, požádat je o spolupráci, provést zápis. Je-li agresor zletilý, jednat přímo s ním.
  8. Pozvat do školy rodiče oběti (nezletilé), ne však zároveň s rodiči agresora. Dohodnout další opatření a postup k nápravě situace. Provést zápis.
  9. TU oznámí případné potrestání viníků ve třídě a dá najevo, že škola nebude shovívavá k podobným projevům chování a že bude vyžadovat plnění Školního řádu. Třídu nadále sleduje a konzultuje postup s ŠMP.

Pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování,vyžaduje:

  1. překonání šoku pdg.pracovníka a bezprostřední záchrana oběti
  2. domluva pdg.pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování
  3. zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi
  4. pokračující pomoc a podpora oběti
  5. nahlášení policii
  6. vlastní vyšetřování
7) Výchovná opatření

Doporučuje se dále pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí,…). V případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníků - klinických psychoterapeutů nebo psychiatrů.

Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina). Další práce se třídou je v kompetenci TU, ŠMP nebo VP, případně jiných odborníků. Je třeba si uvědomit, že naším cílem není potrestat viníky, ale především zajistit nápravu a zlepšení vztahů ve třídě.

Pro potrestání agresorů lze užít následující výchovná opatření:

  • napomenutí a důtka TU, důtka ředitelky školy
  • snížení známky z chování
  • podmíněné vyloučení a vyloučení ze studia
  • V mimořádných situacích je možnost užít i jiná opatření:
  • ředitelka školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dětí k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.

7. Přílohy:

7a) Pro pedagogy, žáky i rodiče – DŮLEŽITÉ INFORMACE:

Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:

  • Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády.
  • Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními.
  • O přestávkách vyhledává blízkost učitelů.
  • Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený.
  • Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.
  • Stává se uzavřeným.
  • Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje.
  • Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.
  • Zašpiněný nebo poškozený oděv.
  • Stále postrádá nějaké své věci.
  • Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.
  • Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy.
  • Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.
  • Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.

(Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)


Příznaky šikanování:

  • Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.
  • Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.
  • Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.
  • Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu.
  • Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem.
  • Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu).
  • Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!"
  • Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně.
  • Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí.
  • Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.
  • Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí.
  • Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům.
  • Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.)
  • Dítě se vyhýbá docházce do školy.
  • Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.

Přímé znaky šikanování mohou být např.:

  • Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo "legrací" zranitelný.
  • Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem.
  • Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil.
  • Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje.
  • Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich.
  • Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí.
  • Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout.
Oběť šikanování

Obětí šikany se může stát v podstatě kdokoli. Přesto bylo zjištěno, že existují určité osobní charakteristiky, které zvyšují riziko, že se stanou obětí šikanování. Tyto charakteristiky zahrnují odlišnosti od skupinové normy nebo nějaký tělesný nebo psychický „handicap". Poměrně často se vyskytuje malá fyzická síla, obezita, neobratnost, nějaká neobvyklost vzhledu apod. Z psychických znevýhodnění je uváděny např. specifické poruchy učení, opožděný duševní vývoj, porucha pozornosti s hyperaktivitou apod. Oběti šikanované pro svou odlišnost od skupinové normy se mohou odlišovat v nejrůznějších oblastech, od způsobu oblékání až po rasovou odlišnost.

Šikanování zanechává na oběti často vážné následky. Nese s sebou psychickou deprivaci, narušuje osobnostní vývoj oběti, její sociální a osobnostní adaptaci, může vyústit v neurózu nebo různé psychosomatické poruchy. Systematická, dlouhodobá, brutální šikana často vede ke zhroucení oběti, propuknutí panické hrůzy, poruchám spánku a v některých případech také k sebezničujícím tendencím oběti.

Stádia šikany

M.Kolář označuje pět stádií šikany, které zachycují postupný proces narušení vztahů ve skupině. Tento proces je opakem budování bezpečného prostředí a příznivého sociálního klimatu třídy a směřuje k úplnému přijetí postojů, norem a hodnot šikanování žáky.

První stadium: Zrod ostrakismu představuje mírné, převážně psychické formy násilí. Obvykle se nějaký člen třídy necítí dobře, je neoblíbený a není uznávaný. Ostatními je více či méně odmítán, spolužáci se s ním nebaví, pomlouvají ho, intrikují proti němu, dělají na jeho účet drobné legrácky apod. Takováto situace je zárodečnou podobou šikanování, která obsahuje riziko dalšího negativního vývoje.

Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace znamená upevňování soudržnosti skupiny na účet obětního beránka, přitvrzování „zábavy" na úkor nejzranitelnějšího spolužáka a opakování agresivního chování jako potvrzení si vlastní moci. V této fázi pokusy o šikanování nemusí uspět, pokud ve skupině existuje soudržnost, kamarádské vztahy, převažují zásadně negativní postoje k násilí a celkově pozitivní morální hodnoty.

Třetí stadium: Klíčový moment - vytvoření jádra znamená nezabránění přitvrzujícím manipulacím a počáteční fyzické agresi jednotlivců. Často se tak utvoří skupinka agresorů, úderné jádro, které začne spolupracovat a systematicky šikanovat nejvhodnější oběti. Tato fáze je stále ještě považována za počáteční, nezabránění šíření vlivu skupiny agresorů však přeroste k pokročilé šikaně.

Čtvrté stadium: Většina přijímá normy agresorů, takže se šikanování stane nepsaným zákonem a málokdo se dokáže postavit tlaku ke konformitě. Platí, že i mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě a účastní se šikanování.

Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana představuje rozdělení žáků na dvě skupiny (otrokáře a otroky). Otrokáři využívají materiální hodnoty otroků (peníze, osobní věci), jejich tělo, city, rozumové schopnosti apod. Ve skupině zcela vítězí zlo. Brutální násilí začíná být považováno za normální. Nejvyšší stupeň dokonalosti šikanování nastává v případě, že agresor je sociometrickou hvězdou třídy, je jejím předsedou, má výborný prospěch, ochotně pomáhá učitelům, takže je plně podporován třídním učitelem i ostatními pedagogy.


7b) Pro pedagogy, třídní učitele

Zde jsou uvedeny dotazníky podle odborníka na školní šikanu Michala Koláře vhodné pro práci se třídou. Lze je používat pravidelně – př.1/pololetí nebo v případě podezření na šikanu. Lze je použít v této podobě či upravit dle momentální potřeby.


Depistážní dotazník šikanování (.pdf) - ke stažení
Depistážní dotazník šikanování 2 (.pdf) - ke stažení

Plán vypracovala Mgr. Jana Rosochová, ŠMP, 1. 9. 2015

© Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, s. r. o.

Táborské soukromé gymnázium, s.r.o. - netkatalog.cz Gymnázia - netkatalog.cz

© Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, s. r. o.